A je vymalováno...

Nový frak nedostaly stěny v našem "velkém domě", ale v malém obydlíčku určeném pro panenky.

A proč?

Věci se mají tak:

domeček měl své sídlo v pokojíčku, který ale v naší rodině slouží jen jako odkladiště hraček.

Děti si v něm prostě nehrají.

Maximálně si tam dojdou pro hračku a rychle šupky dupky za námi do kuchyně, obýváku, koupelny... Prostě kamkoliv, kde jsme.

Ano, ani na záchodě obvykle nenajdeme klid :-)))

Domku mi bylo líto. Uvažovala jsem i o prodeji, ale pak jsem si řekla: "Když děti nejdou za stavením, půjde stavení za nimi."

Přesunula jsem ho tedy do obýváku.

ALE - domeček takhle "na ráně" v jeho původní podobě by mé oči asi nepřekously.

Nejen že už je na pár místech odrbaný, ale především kýčovitě hraje všemi barvami.

A tak přišla na řadu má oblíbená, a poslední dobou hodně využívaná, bílá barva ve spreji. 

Přálo mi i počasí, takže celá akce mohla proběhnout na zahradě.

A když už jsem se do toho dala, vzala jsem do parády i ikeáckou židličku.

No a tradáááá!

Tohle je výsledek.

V takovéto podobě už domeček může v klidu do našeho obýváku.

Nábytek jsem také trochu "zkrotila".

Ten šel pro změnu na šedo.

A někdy příště Vám představím celý hrací koutek, který ty naši dva "antipokojíčkáři" v obývacím pokoji mají.

Snažila jsem se v něm skloubit útulnost, praktičnost a trochu dětských motivů a vyhnout se přitom divoké barevnosti a kýče.

No uvidíte, zda se to podařilo ;-)

Vaše Lady Tattooch