Nový frak nedostaly stěny v našem "velkém domě", ale v malém obydlíčku určeném pro panenky.
A proč?
Věci se mají tak:
domeček měl své sídlo v pokojíčku, který ale v naší rodině slouží jen jako odkladiště hraček.
Děti si v něm prostě nehrají.
Maximálně si tam dojdou pro hračku a rychle šupky dupky za námi do kuchyně, obýváku, koupelny... Prostě kamkoliv, kde jsme.
Ano, ani na záchodě obvykle nenajdeme klid :-)))
Domku mi bylo líto. Uvažovala jsem i o prodeji, ale pak jsem si řekla: "Když děti nejdou za stavením, půjde stavení za nimi."
Přesunula jsem ho tedy do obýváku.
ALE - domeček takhle "na ráně" v jeho původní podobě by mé oči asi nepřekously.
Nejen že už je na pár místech odrbaný, ale především kýčovitě hraje všemi barvami.
A tak přišla na řadu má oblíbená, a poslední dobou hodně využívaná, bílá barva ve spreji.
Přálo mi i počasí, takže celá akce mohla proběhnout na zahradě.
A když už jsem se do toho dala, vzala jsem do parády i ikeáckou židličku.
No a tradáááá!
Tohle je výsledek.
V takovéto podobě už domeček může v klidu do našeho obýváku.
Nábytek jsem také trochu "zkrotila".
Ten šel pro změnu na šedo.
A někdy příště Vám představím celý hrací koutek, který ty naši dva "antipokojíčkáři" v obývacím pokoji mají.
Snažila jsem se v něm skloubit útulnost, praktičnost a trochu dětských motivů a vyhnout se přitom divoké barevnosti a kýče.
No uvidíte, zda se to podařilo ;-)
Vaše Lady Tattooch
Tak v takové vile bych bydlela hned :-D Moc hezké
OdpovědětVymazat