úterý 17. listopadu 2020

Online prvňák

 Když Covid uděřil na jaře, byla jsem tak moc ráda, 
že se vše během léta stihlo uklidnit a těšila se na to, 
že si Štěpa svůj první školní rok užije tak, jak se patří, bez komplikací.
Do školy se strašně moc těšil, 
setkal se tam po hoooooodně dlouhých prázdninách 
se svými dobrými kamarády ze školky,
 paní učitelku si zamiloval, byl právoplatně pyšný na každé nově naučené písmenko, 
užíval si zábavu v družině, no prostě všechno bylo super!

A pak bum a druhá covidová vlna všechno zmařila...
Najednou jsem se opět ocitla v roli pracující mámy, 
co musí dělat učitelku, kuchařku a družinářku zároveň, 
jen to bylo teď o to těžší, že školáci byli dva a oba měli jiné potřeby. 
Bylo to celkem na palici, hodně pomohla až online výuka, 
kterou škola po pár týdnech distančního studia zavedla. 
Hlavně u Barborky jsou dvě hodiny denně s paní učitelkou strašně znát, 
nepotřebuje už téměř žádnou mou pomoc, vše proberou přes online, 
pak si dodělá  pár úkolů a má hotovo. 
Štěpovi se věnuji intenzivněji. I on se spojuje s paní učitelkou, 
ale na kratší čas, spolu pak trénujeme čtení, počítaní a psaní.
 Psaní je trošku oříšek, protože tam si moc nevím rady, 
jak mu techniku vysvětlit, protože jí sama neznám...

 Jak všichni víme, Štěpa už od zítra bude zase psát pod vedením zkušeného profesionála, tedy své paní učitelky.
Těší se moc! Já se taky moc těším, myslím, že si to tyhle malý prďolové zaslouží. 
Jen doufám, že je vše důkladně promyšlené a bezpečné, 
že se nejedná jen o neuvážený experiment, 
který by po pár týdnech vrhl naší zemi zase na začátek 
všeho toho nepříjemného a omezujícího, co máme teď.

Uvidíme, buďme pozitivní (samozřejmě ne covidově)! 
Já věřím, že už se teď bude situace ve všech oblastech našeho života jen zlepšovat 
a jednou se snad vrátíme do úplně normálních kolejí, 
na které jsme byli zvyklí a kterých si myslím budeme o něco víc vážit...
















Vaše Lady Tattooch

neděle 15. listopadu 2020

Bouby mají výdrž

 
Letos je houbařská sezóna opravdu dlouhá. 
Svědčí o tom fakt, že ještě začátkem listopadu 
jsme lesy opouštěli s plným košíkem. 
Samozřejmě už to nebylo tak zajímavé, co se rozmanitosti najitých kousků týká, 
ale takový hřib sametový 
(tedy myslím, že se tak jmenuje, já v naší rodině totiž nejsem zrovna ten nejzdatnější mykolog) 
byl zastoupen hojně. 
Resp. byl tou jedinou houbou, kterou jsme našli :-)
Ale díky ní, jsme si mohli i v pokročilém podzimu dopřát houbové řízky!


Houbaření bylo letos fajn. 
Člověk se v podstatě za dané situace nedostane s dětmi nikam jinam než do lesa. 
Ale i tak to pro mě má určitý nádech smutné nostalgie, 
protože mám podzimní houbaření spojené především s naší rodinou ze Slovenska, 
která nás pravidelně začátkem podzimu navštěvuje. 
Právě s nimi vždy brázdíme lesy a doma pak u lahve vína zběsile najité kousky krájíme a sušíme v sušičce, 
aby si je mohli odvést s sebou na Slovensko 
a měli po zbytek roku voňavou památku, 
která jim nejen ochutí řadu pokrmů, ale i připomene, 
jak nám tu je spolu vždycky fajn....

Pevně věřím, že za rok to zase zopakujeme!














Vaše 
Lady Tattooch


neděle 8. listopadu 2020

Podzimní focení vol.1


!!! PO 4 MĚSÍCÍCH ZPÁTKY NA BLOGU !!!

Neskutečné!!!

No ale spousta se toho teď děje, spousta zásadního.
Naší rodinu čekají poměrně velké změny.
Hromada věcí se obrací vzhůru nohama.
A když Vás zaměstnávají starosti reálného života, 
na virtuální už zkrátka nezbývají síly...

Zanedbávání blogu mě ale hodně trápilo.
Zvláštní, jak si člověk odvykne 
a jak se pak nějak nemůže donutit zase se rozjet...

Vracím se poměrně tematicky.
PODZIMNÍ FOCENÍ

Ale jako nebudu tu na Vás hrát "habaďůru", 
ač byste to zřejmě nepoznali...
Nejsou to fotky z letošního focení,
je to podzim loňský.
Fotečky se ale myslím povedly a já je tu chci mít uložené.
A protože jich mám spoooooustu, bude ještě jeden článek s druhým nášupem :-)

Snad dřív než za 4 měsíce :-))))






















Vaše Lady Tattooch