sobota 27. února 2016

Jdeme na to logicky


Dnes Vám představím jednu šikovnou věcičku pro děti, díky které se učí hrou.
Možná spousta z Vás zná a má, určitě to není nějaká horká novinka.
I my už jí máme nějaký ten pátek, ale až teď jsem se dostala k tomu Vám o ní napsat.

O co jde?
O LOGICO!

Základem Logica je tabulka s "čudlíky" a spoooousta karet plných více či méně zapeklitých úkolů.

My máme variantu "Logico Primo", která je určena pro děti ve věku 3-6 let.
Pro starší děti ve věku 5 až cca 11 let je určeno "Logico Piccolo".




Vše se kupuje samostatně.
Koupíte si tedy tabulku a soubory karet si postupně dokupujete, přičemž každý soubor obsahuje 16 dvoustranných karet s úkoly. 

My máme zatím "Zbystři zrak a soustřeď se!" a "Vnímej a povídej!".

Karty mají navíc v pravém horním rohu označení, aby šlo lépe rozlišit, do kterého souboru patří.
To se hodí, když Vám je děti totálně smíchají dohromady :-)




A jak to funguje?

Vložíte kartu do rámečku.
Pak pomocí barevných knoflíků dítě označí správné odpovědi, což zároveň slouží i k procvičení jemné motoriky.
A na závěr kartu otočí a samo si zkontroluje, zda vše vyplnilo správně.




Tady můžete omrknout pár příkladů úkolů, které na děti čekají:








Naší sbírku budeme jistě brzy rozšiřovat, protože Barborka je veliká milovnice podobných úkolů.
Má ráda dětské časopisy především pro úkoly, které skrývají.
Různá bludiště, doplňovačky, hledání rozdílů a podobně.

Jen jí vždycky nakrkne, že je jich v časopisech tak málo.
Takže Logico, které jich nabízí opravdu velkou kupu, je přesně věc pro ní!

Skvělé je nejen na doma, ale oceníte ho především na cestách nebo v nacpaných čekárnách u lékařů.
No prostě všude, kde je dětem dlouhá chvíle.

Takže na cesty Logico povinně s sebou do baťůžku!
Máte tak vyřešené znuděné a neposedné děti ;-)
Místo zlobení budou procvičovat prostorové vnímání, koncentraci, pozornost a trpělivost.

A to se vyplatí!




Vaše Lady Tattooch

středa 24. února 2016

Narodila se Amálka...


Amálka je dceruška kamarádky.
Nedávno jsem jí byla omrknout a přivítat na tomhle světe.
Je to neuvěřitelný mrňousek!

Úplně jsme se jí bála pochovat, takový uzlíček malý!
Asi to bude tím, že Štěpa měl při narození přes 4 kg a Amálka je nemá ještě ani po šestinedělí :-)
Baru byla sice taková 3,5 kilová klasika, ale zase v prvních týdnech života přibírala víc než nadprůměrně.

Jsem tedy navyklá na takové malé obříky :-))) 

Takováhle návštěva se samozřejmě neobejde bez dárečků.
Tak jsme opět usedla za šicí stroj a něco spíchla.
Konkrétně deku a takový cestovní obal na pár plínek a vlhčené ubrousky.

K tomu přihodila ještě klipsík na dudlík a čelenku z mé dílny a dáreček byl na světě.

Amálce přeji ať se jí na světě líbí a vykračuje si po něm vždy zdravá a šťastná!











Na závěr ještě potřebné odkazy:

Jak šít deku jsem popisovala TADY.
U obalu na plínky jsem postupovala stejně jako u obalu na tablet - TADY.

Kdyby měl někdo zájem o klipsík nebo čelenku tak TADY.

A látky jsem opět nakupovala TADY


Vaše Lady Tattooch

neděle 21. února 2016

Zoubková víla


Ano, už je to tak!
Už u nás byla...

Ve čtvrtek Barborce vypadl první zub.
Kýval se už pořádně dlouho a celé mě to docela znervózňovalo, jelikož jí ještě nebylo ani 5 let.

Ale poučena z internetových diskuzí už teď vím, že to zase tak výjimečné není.


 Jelikož je Baru velkou fanynkou vílí říše, nemá pochyb ani o existenci té, která má na starosti vypadlé zoubky.
Takže jsme večer pěkně zoubek zabalily a ukryly pod polštář.
Zoubková víla dostála svým povinnostem, zoubek si vzala a místo něj zanechala dárečky.

No dobře, trochu jsem jí s těmi dárky pomohla, ale pšššššt ;-)



Ušila jsem velmi jednoduchý zoubek, který se stal hned Barčiným favoritem číslo jedna, což znamená, že jí doprovází do školky, na procházkách, spí s ní v posteli a tak.

Hrdě na krku Barborka nosí i "medailonek" s obrázkem Zoubkové víly a také nemohla chybět nějaká ta koruna.
V bílém pytlíčku, ve kterém byl původně zoubek, se ráno objevila padesátikoruna.
Ale je od Zoubkovky zakázáno utratit jí za sladké, to zoubky neradi :-)






Všem, které tato VELKÁ událost čeká, doporučuji tuhle knížku.

Dočtete se v ní, jak to se Zoubkovou vílou bylo, nastudujete si, co se bude dít, až zoubek dáte pod polštář a dokonce dětem v knížce víla zanechala dopis, kde jim píše, jak se o zoubky starat.

Knížka je opravdu kouzelná a její součástí je dokonce pytlíček na zoubek.
Ten se nám samozřejmě povedlo ztratit, tak jsem ušila vlastní :-)







Nějak to všechno hrozně letí.

Ještě nedávno jsem netrpělivě vyhlížela první tesák, aby bylo na šaty a teď už jí padají...
Chjooo, nešlo by to trochu zpomalit?


Vaše Lady Tattooch

pátek 19. února 2016

Fešák v růžové


Nenechte se zmást barvou dupaček.
Tohle nádherné stvoření je opravdu kluk jak buk :-)

Focení nebylo plánované, jen takové to "Ukaž, já ho blejsknu" mezi pitím kafe při kamarádské návštěvě :-)
Nedošlo tedy k žádnému extra "stajlování" a fotilo se holt v oblečku po sestřičce, který měl zrovna Jaroušek na sobě.

Ale musím říct, že růžová mu moc sluší!
A navíc dneska vlastně není na chlapech až tak neobvyklá :-)









V průběhu focení se k nám přidala i Jarouškova sestřička Jindřiška.

V jejích očích, které má po mamince, bych se utopila.

Házela teda s nimi trochu smutné kukuče, ale je to pochopitelné - zrovna měly s Baru rozjetou parádní hru na princezny a nějaká teta po ní chce, aby se tu válela na zemi a culila se do objektivu - vopru ;-)






Škoda, že tuhle partičku vídám jen zřídka :-(
Přeci jen vzdálenost Praha - Hlinsko není nakloněna návštěvám dvakrát do týdne...
Tak jsem ráda, že jsem si je takto zvěčnila a budu si je připomínat aspoň tady na blogu.

Děkuji mamince za možnost zveřejnění.


Vaše Lady Tattooch

pondělí 15. února 2016

Krysy kam se podíváš...


Naše včerejší neděle se nesla v maškarním duchu.
Vyrazili jsme s Barborky nejlepší kamarádkou Viktorkou a její skvělou rodinkou na takové to klasické vesnické maškarní pro děti.
A bylo to mooooc bezva.
Tyhle vesnické akce mají své kouzlo - všichni se znají, všechno je za lidovky, vládne příjemná přátelská atmosféra.

Výroba masek byla těžká improvizace.

Barborka sice vlastní poměrně dost "princeznovských" šatů, takže tam by nebyl problém.
Ale Štěpánek má Barču za velký vzor, takže by hrozilo, že kdyby ona chtěla jít za princeznu, tak on taky.
Člověk by mu to i dopřál, ale přeci jen myslím, že naše společnost ještě není připravena na tak malého travestitu :-))) 



A tak jsem zapřemýšlela - ano občas to dělám, většinou z toho nic nevzejde, ale tentokrát jsem přišla na to, že máme ve skříni kouzelnické klobouky, ještě z pálení čarodějnic.

A bylo rozhodnuto!
Půjde se za čaroděje.
Klobouk je základ, zbytek se nějak doladí.




Barborka si nutně s sebou potřebovala vzít netopýra.

Cožpak o to, netopýr se k tomuhle outfitku docela hodí, ale mě bylo hned jasné, že strat se o něj jí bude bavit tak prvních 5 minut.
A kdo ho bude mít na krku pak? 
Ano, já! 
Stejně jako všechny ulovené balónky, rozpité pití,  vyhrané ceny a jiné nutnosti, které tam během odpoledne posbírají...

Tak jsem si řekla, že jí toho netopýra přišiji na triko a bude...
A Štěpovi, že přichytnu dva krysáky za opasek, aby mu to nebylo líto.

Štěpa ale samozřejmě taky chtěl mít zvířátko na rameni a Barborka samozřejmě také nutně potřebovala krysy za opaskem...
Tak šli jak chodící hračkárny.
Ale byly spokojení :-)

Ještě, že doma máme takové krysí zásoby z Ikei ...




Nějaké ty pařáty
 a lebky na krk se u mě ve zboží vždycky najdou, takže jsme to doladili ještě pár šperky a čaroděj s čarodějkou byly na světě :-)




Užili jsme si to mooooc a ještě jednou děkujeme Viktorce a spol., že nás takhle "vytáli" :-)))


Vaše Lady Tattooch