středa 27. ledna 2016

Kamarádské dárkování


Už je to sice nějaký ten pátek, co moje kamarádka Dáda slavila, ale i tak to tu zmíním.

My dvě se známe pomalu už od kolébky a zažily jsme spolu hoooodně mooooc, což mezi námi vytvořilo takové to pravé kamarádské pouto, které nás spojuje i na dálku, jelikož nás životy zavály každou do jiného města.

Vždycky jsme si dávaly dárečky, ať už k narozeninám, svátkům, Vánocům, z dovolené a tak...
Pak přišly děti a "dárkování" se omezilo.
V některých případech úplně a ve zbytku jen na děti - jakože "Hele, my si nic dávat nebudeme, jsme dospělý, ne? Budeme dávat jen dětem."

A pak jsme si řekly DOST!
Děti dostávají pořád nějaké dárky!
Ale co my?
Obvykle nás rodina i drahé polovičky "odbydou" takovým tím: 
"Na, tady máš nějakou tu korunu a kup si, co potřebuješ!"
Teď nechci aby to vyznělo nějak hanlivě, ono je to ve finále vlastně docela praktické, ale prostě to kouzlo překvapení se vytratilo a člověk už ho pomalu nezažívá...

Takže jsme se rozhodly si ho znovu užívat a opět na narozeniny a svátky"dárkovat"!

Její významné dny připadají na období před Vánoci, kdy frčel můj "projekt" HANDMADE Vánoce (najdete u mě na blogu v prosincových článcích), takže ani Dáda neunikla mým výtvorům.
Životabudič, pravý vanilkový cukr, ořechy v medu, pečený čaj a perníčky putovaly i k ní :-)




A ani můj stroj nezahálel a radost tak mohly udělat dva košíčky, kosmetická taštička a nákrčník.
Vše laděné do šeda s trochou červené :-)





A nakonec došlo i na klasiku - bonboniéru.
Kdo by neměl rád Tatiánu!
Jen jsem jí trošku jinak zabalila a hned udělala radost dvakrát - jako výborné mlsání a zároveň jako pěkná dózička na cokoliv :-)


Už teď se těším na další "dárkování"!
Jak na to, jak budu zase nadělovat, tak i na to, jak budu přijímat.
Dáda je totiž mistr ve vybírání dárečků.
Věcí od ní jsou prostě "ty pravé" drobnosti, které hřejí na srdci, lahodí oku a vždy zaručeně potěší ;-)


Vaše Lady Tattooch

sobota 23. ledna 2016

Bramborové muffiny


Muffiny nemusí být vždy jen na sladko.
Tyhle bramborové si určitě získají Vaše srdce...
Nebo spíš žaludek :-)

Jsou skvělé jen tak na svačinku, neurazí ani jako oběd nebo večeře a parádně poslouží i jako pohoštění pro návštěvu.


Na 24 muffinů potřebujete:
  • 500g brambor
  • 8 vajec
  • 125 ml mléka
  • 100g sýra (já mám ráda goudu, ale určitě můžete i jiný, Vámi oblíbený)
  • 150g anglické slaniny
  • pepř, sůl
  • trocha olivového oleje (na vytření formiček)



Jak na to:

Brambory nastrouhejte na hrubém struhadle a smíchejte s jedním vajíčkem, trochou soli a pepře a 1/3 sýra, který nastrouháte pro změnu na struhadle jemném.
Směsí naplňte olejem vytřené muffinové formičky.

Vychází to asi jedna vrchovatější polévková lžíce do jedné formičky.
Směs upěchujte skleničkou.


Dejte péct na cca 180 - 200 stupňů (podle trouby) a pečte cca 15 min.

Mezitím si připravte směs ze zbytku ingrediencí, tedy sýru, 7 vajec, mléka a na drobno nasekané anglické slaniny. 
Opět osolte a opepřete.

Když se Vám bramborový základ upeče, vlijte na něj připravenou směs.
Lijte raději menší množství, aby Vám vyšla na všechny muffiny.


Dejte opět péct na cca 15 min.
Při pečení se na muffinech udělá krásná čepice, ta ale bohužel po vyjmutí z trouby trochu spadne.



A je to.
Podávat můžete teplé i studené.
Výsledné muffiny trochu chutnají, jak ingredience napovídají, jako francouzské brambory.
Skvěle je doplní třeba nakládaná okurka nebo červená řepa.

U nás zaujali především děti.
Přeci jen francouzské brambory tak pěkně na talíři nevypadají.
Muffinky jsou přesně do dětské ručky a hned je večeře větší zábava.






Jak jsem psala na začátku, muffiny skvěle poslouží jako občerstvení na party, nebo pro návštěvu.
Stačí je dát do nějakého barevného košíčku a hned vypadají reprezentativně.

Pokud nepatříte jako my k "neslavičům" Valentýna, můžete jimi překvapit i svou drahou polovičku v tento "Den lásky", který se nám kvapem blíží.
Přeci jen ne všichni chlapi jsou na sladké.
Muffiny šoupněte do srdíčkového košíčku a romantická bašta k vínku je na světě :-)

No fantazii se meze nekladou.


Tak dobrou chuť a dejte mi vědět, zda jste zkoušeli a zda chutnali!


Vaše Lady Tattooch

pondělí 18. ledna 2016

Když děti bojkotují dětský pokoj...

... stane se postupně místem pro jejich hraní pokoj obývací.
Aspoň u nás to tak máme...

Jak už jsem psala v TOMTO článku o domečku pro panenky, naše děti jsou prostě "antipokojíčkáři", kteří dětský pokoj naprosto ignorují.
Takže ten u nás slouží jen jako odkladiště hraček.

Veškerý čas tráví s námi, a to převážně v obýváku.
Vytvořila jsem jim zde tedy takový jejich "hrací koutek".
Chtěla jsem něco útulného, dětského, ale přesto ne divoce barevného a přeplácaného.

Snažila jsem se prostě, aby to barevně do obýváku zapadlo.

Nakonec pokud by děti měly mindrák z nedostatku barev, můžou se přesunout do již zmiňovaného opuštěného dětského pokoje, ten je barevný až moc :-)

Tady ale vládne bílá, hnědá a šedá...


Opět mi skvěle posloužil můj věrný přítel - šicí stroj.

Ušila jsem si povlaky na polštářky a mé oblíbené košíky na hračky.

O domečku, kterému jsem musela trochu zkrotit barvy, aby nám mohl dělat v obýváku společnost jsem psala samostatně (TADY).

A kožešinka, kterou jsem přichytla zespodu kobercovkou, aby držela na svém místě, koutek skvěle dotvořila a zútulnila.

Takže pojďte dál!
Zvu Vás na malou virtuální návštěvu našeho "dětského koutku".




Zajíci na okně na vše bedlivě dohlížejí







A tady opět pár užitečných odkazů:
  • kdo by si chtěla také spíchnout polštářky, tak tady video, podle kterého jsem postupovala, dle mého asi jeden z nejjednodušších způsobů šití povlaků - KLIK
  • výplně polštářků jsou z JISKu - KLIK
  • košíky šiji podle tohoto návodu - KLIK
  • látky jsem koupila TADY


Vaše Lady Tattooch


pátek 15. ledna 2016

Tak trochu JINÁ svatba


Svatby, které "vybočují" z klasického formátu mám moc ráda.
Na téhle jsem sice nebyla.
Neznám osobně ani nevěstu, ani ženicha, ale i tak jsem se na ní malililinko podílela.

Velice mě těší, že si nevěsta k dotvoření svého originálního outfitu, který oblékla v tak významný den jejího života, zvolila doplňky právě z mé dílny!

Moc děkuji teď už mladé paní za fotky a možnost zveřejnění.







Přeji Vám, ať Vám to klape a máte to nějak takhle:



Vaše Lady Tattooch


středa 13. ledna 2016

Bígl z Ikei trochu jinak...


Znáte to, když má dítě svou OBLÍBENOU hračku?
Takovou tu srdcovou záležitost.
Hračku, bez které nedá ani ránu, doprovází ho na všech výletech, spí s ním v postýlce, je s ním u oběda, jde s ním na každou návštěvu a tak.

Já tohle neznám.
Ani Baru, ani Štěpa takovou srdcovku nemají.
Štěpánek má sice ptáčka, s kterým spí a bez kterého by neusnul, ale to je ptáček "postýlkový", což znamená, že území postýlky neopouští.
A Barborka má každý týden jiného favorita. ta je v tomhle směru dost nevěrná :-)

Za to Viktorka, Barči nejlepší kamarádka, takového plyšového kamaráda na život a na smrt má.
Je to Bígl z Ikei.
A protože jsme jí o Vánocích chtěli udělat radost - resp. Ježíšek jí chtěl udělat radost - trochu jsem tvořila.

Je pravda, že sehnat foto Ikea Bígla nebylo úplně snadné, ale povedlo se.
Mám radost, že dáreček udělal radost.
Vikča tak může mít svého bígla nejen neustále v náručí, ale může jí zdobit i vlásky, může si ho připnout na svetřík, pověsit na krk, nebo nasadit na prstík ;-)


2v1 = brož + spona do vlasů

Přívěsek

Mašle do vlasů

Čelenka

Prstýnek




Vaše Lady Tattooch

úterý 12. ledna 2016

S "pražandama"...


Barborce udělá radost spousta věcí.
Třeba nějaká ta mlska, samozřejmě jakýkoliv dáreček, nebo když jí lechtám tak, že to až hraničí s mučením ;-)
Nejšťastnější ale je, když jsou tu "pražandy" - její dvě sestřenice, které bezmezně miluje.

Ani Štěpánek nepřichází při jejich návštěvě zkrátka.
Jako benjamínek a jediný kluk v rodině si patřičně užívá zvýšenou pozornost a to, jak ho holky opečovávají.

No prostě je nám s nimi moc dobře, škoda jen, že jsou tak daleko a nemůžeme si je užívat častěji :-/

Dnes tedy vzpomínka na dobu těsně povánoční, kdy jsme se moli radovat z jejich přítomnosti a trocha focení na prochajdě.

Celá banda s mojí krásnou švagrovou

Adélka je asi největší milovnicí Štěpánka

Baru štěstím bez sebe

Náš malý benjamínek

Sestry v akci


Barča a její vášeň k nerostům se nezapře na žádné procházce

Takhle čičina od sousedů je neuvěřitelný mazel


Terezka

Adélka


Ááááááá hop, Terčo!



Vaše Lady Tattooch