pátek 19. července 2019

Dixit


Tuhle hru jsme objevili díky úžasné partičce lidí předloni na horách. 

Je to hra, která si hodně pohrává s fantazií hráčů, 
pobavíte se u ní a dostanete se do světa kouzelných obrázků, 
které naplno roztočí Vaší představivost. 



Ne náhodou je hra ověnčena několika prestižními cenami 
a nám bylo už po první partičce jasné, 
že nemůže v naší rodinné sbírce chybět. 






Pokusím se Vám popsat její podstatu.
Bude to znít možná složitě, ale věřte mi, že princip není složitý 
a do hry se zlehka dostanete po prvním odehraném kole. 

Oficiálně je hra určena pro 3 až 6 hráčů od 8 let, 
ale zvládal ji i Štěpa v cca 4 letech, 
samozřejmě ne nějak extra bravurně, ale hrát se s ním dalo. 
Teď v téměř 6 letech už jí zvládá s přehledem. 




Každý hráč obdrží 6 karet, určí se vypravěč 
a ten ze svých karet vybere jednu a nějak jí spoluhráčům popíše. 
Buď jedním slovem, nebo nějakou krátkou větičkou, je to na něm,
 nebo na tom, jak se s ostatními na začátku domluvili. 



Například má nějakou kartu, kterou se rozhodl popsat slovy 
Můj dům, můj hrad“. Kartu, kterou podle něho tento popis vystihuje, 
položí obrázkem dolu. Ostatní hráči se snaží se svých 6 karet vybrat takovou, 
která by se na daný popis také hodila. 

Vyberou jí a také ji dají obrázkem dolů. 

Na stole tedy máme kartu od každého hráče, 
všechny jsou obrázkem dolů, nevíme, co je na nich. 


Vypravěč karty zamíchá a postupně všechny otočí obrázkem vzhůru, 
seřadí je vedle sebe a označí, která je „jednička“, „dvojka“ a tak dále… 

Každý hráč samozřejmě ví jen to, jakou kartu dal on sám, 
neví co dali spoluhráči a co by mohla být vypravěčova karta, 
která je cílem odhalení. Každý hráč má u sebe malé kartičky s čísly,
 pomocí nich označí, zda si myslí, 
že vypravěčova karta je „jednička“, „dvojka“ atd. 

Kartičky se pokládají číslem dolů, aby ostatní neviděli, jak který hráč hlasoval. 
Když všichni odhlasují, otočí se malé kartičky s čísly nahoru a jde se bodovat. 



Účelem vypravěče není zmást hráče úplně, 
protože pokud ani jeden hráč neoznačí jeho kartu, nemá vypravěč žádný bod. 
Stejně tak když napoví moc a všichni jeho kartu uhádnou. 
Body se získávají i za to, že jste někoho zmátli 
a  někdo označil vaší kartu, aniž byste byl vypravěč… 
Prostě se Vaše karta tak hodila k popisku 
Můj dům, můj hrad“, že byla označena… 

Na fotce níže vidíte systém bodování: 



Podle počtu získaných bodů se posunou králíčci na herní desce. 
Poté se kartičky s obrázky, které se v tomto kole hádali, dají stranou.

Každý hráč si dobere jednu kartu, aby měl v ruce opět 6 karet,
 vypravěčem je nějaký další hráč a jede se nanovo. 



Když hru hrajete často, už se Vám kartičky malinko vryjí do paměti 
a především děti pak mají tendence je popisovat stále podobným způsobem 
a vy tak obvykle víte, jakou kartu vypravěč má. 
Pořídili jsme si tedy (resp.dostali jsme darem) rozšíření 
a to je opravdu pecka. 



Základní Dixit obsahuje 84 krásných ke kreativitě vybízejících karet, 
ale karty z rozšíření (dalších 84 ks) jsou naprosto úžasné poklady, 
u kterých máte chuť nechat si je zvětšit a pověsit si je doma jako obrazy… 
Ilustrátoři Carine Hinder a Jéroma Pelissier 
 popustili uzdu svým fantaziím, jen co je pravda… 



Myslím, že Dixit je povinnou výbavou každé hravé rodiny. 
Zabaví Vás při dlouhých zimních večerech, 
na dovolených, při deštivém počasí apod. 
Určitě je to i skvělý tip na dárek. 





A co Vy a hry?
Hrajete? Máte svého herního favorita?

Budu moc ráda za pár tipů od Vás!

Vaše Lady Tattooch

neděle 14. července 2019

Chladna z rána


Když jsem koncem jara šila tuhle 
sadičku na chladnější rána, 
nenapadlo by mě, 
že jí využijeme i během prázdnin...

Mě momentální ochlazení celkem vyhovuje, 
hlavně tedy proto, že teď většinu času trávím v kanceláří u počítače, 
ale cca za týden mi bude daňová sezóna končit, 
tak bych trochu toho tepla ocenila :-)

Tak snad to ještě přijde!
Zajíčkové látky jsem měla jen zbyteček, 
ale i tak to vyšlo na čepičku s nákrčníkem a širokou čelenku, 
které jsem si při chladnějším počasí moc oblíbila, 
hlavně proto, že se dají nosit i když má Barča culík, drdůlek, nebo tak...
A i na mašličku na gumičce zbylo :-)


















Vaše Lady Tattooch

neděle 30. června 2019

Bez bezu ani ránu


Bez se nám už pomalu transformuje na kuličky 
a mě už teď ty bílé drobnokvěté nádhery chybí.
Je to pro mne symbol začínajícího léta 
a ikona našeho pitného režimu!

Veškerá naše letošní bezová sklizeň, 
ať už byla svařena na bezový sirup ( a že ho bylo) 
nebo byla nasušena, pochází z jednoho stromu přímo z naší zahrady.
Je to nádherný vzrostlý kousek, který ovšem stojí na svahu 
a většina jeho květů je mým chamtivým rukám nedostupná...
Je to vždy dost akrobacie, při které schytám spoustu škrábanců,
ale stojí to za to!

V létě fungujeme prakticky jen na bezovce 
a v zimě při vaření čaje také nejčastěji sáhnu právě po sušeném bezu.
Ještě lípu musím nasyslit, tu my taky rádi...

Tady pár fotek letošní bezové nádhery 
ve všech svých rozmanitých formách:















Vaše Lady Tattooch

sobota 29. června 2019

Pančelkám...


Dárky pančelkám jsou rozdány 
a tak se s nimi mohu teď pochlubit i veřejně :-)

Letos jich byla docela kupa a je mi jasné, 
že se najdou jedinci, kteří  nakrčí obočí a pomyslí si, že 
"za starých dobrých časů stačila jen kytka".

Samozřejmě, ta stále stačí a věřím, že kytička je moc milá pozornost, 
která potěší každou paní učitelku.

Mě ale tvoření tohoto typu baví 
a navíc se letos prostě sešla spousta okolností, 
která mě přiměla dát více než kytku.



PRO PANÍ UČITELKU DÁŠENKU

U paní učitelky Dáši, která Barborku provázela v první a druhé třídě, 
jsou zrovna ty zmiňované výjimečné okolnosti.
Paní učitelka už Barču učit nebude,
opouští nejen třídu, ale i školu a svou rodnou hroudu
a my se s ní chtěli pěkně rozloučit a poděkovat jí za její přístup,
protože byla opravdu skvělá.

Myslím, že první roky ve škole jsou moc důležité a formují postoj dítěte ke škole a ona byla tím nejlepším "průvodcem" :-)))

Je to velká milovnice všeho kočičího,
má ráda pestré vzory, takže jí snad naše kočičí kolekce 
- překlápěcí kabelka + 2 kosmetické taštičky -  udělala radost!

Baru ještě sama uháčkovala košíček a napsala věnování :-)
A jako bonus domácí musli!















DO ŠKOLKY

Do školky jsme nesli domácí bezovku a obaly na knížky.

Tady, stejně jako u překlápěcí kabelky, 
velká inspirace od Lochty.
Barča, šijící pod touto značkou, tvoří kabelky a obaly na knížky na zakázku 
a teda daleko dokonaleji, než já, tak k ní mrkněte.
Baru, snad nevadí, že jsem takováhle opice 
a hledám u tebe tolik inspirace!!!!





Nějakou tu drobnost jsme poslali i do kuchyně.
Paní kuchařky nejsou sice moc vidět, 
ale mají na spokojenosti dítěte ve školce lví podíl.
Jak je spokojené bříško, jde hned všechno líp!!!

Takže i jim něco na zub - domácí musli.





DO DRUŽINY

Družina je také plná výjimečných okolností a důvodů proč s dárky nešetřit.
Z paní družinářky Ivči se stala kamarádka, 
s kterou si ráda zajdu na kafíčko, do posilovny nebo na večerní vínečko.
Takovým lidem se dárečky dávají opravdu s radostí.

Tajně jsem odchytila její dvě slečny dvojčátka a nafotila pár foteček.
Známe to všichni, fotek v mobilu a foťáku máme všichni spoustu, 
ale těch vyvolaných, které můžeme vzít do ruky, nebo někde vystavit, je minimum.

Tak snad foto dárek udělal radost. 




Kromě Ivči, je ve družině Barča také v péči Viktora.
Mužský element ve školství je strašně znát.
Barča k němu vzhlíží, váží si ho, no Viktor je prostě takový polobůh.
Chodí k němu i na thajský box a né náhodou je to její nejoblíbenější kroužek... 

No a protože si Ivča s Viktorem rádi zamlsají, 
tak vím, že nakládanými hermelíny, utopenci, domácím musli 
a bezovkou chybu snad neudělám :-)))




Viktor je fousáč, 
takže jsem mu schovala do kosmetické taštičky, co jsem spíchla, 
nějaké ty propriety na fousky a dřevěný zubní kartáček :-)





Jedna kamarádka mi napsala, 
jako reakci na dárečky ke konci školního roku:
"Jani, ty jsi skvělá máma.".

Tak pozor, myslím, že tímhle se kvalita mateřství neměří.
Ta je v jiných věcech, třeba jestli si najdeme čas si s našimi dětmi zahrát hry, 
jestli jim nasloucháme a tak...

Nevystavuji to tu proto, aby měl někdo snad depresi z toho, 
že dal "jenom" kytičku nebo bonboniéru.
Já jsem prostě takový tvořil, 
kterého tyhle věci moc baví, takže mě berte s rezervou :-)

Všem učitelkám a učitelům, družinářkám a družinářům, vychovatelkám a vychovatelům, kuchařkám, uklízečkám a školníkům tímto hromadně děkuji za jejich práci, 
které si moc vážím!!!

 Přeji Vám krásné prázdniny !!!!


Vaše Lady Tattooch