pátek 27. února 2015

Kdo si hraje nezlobí...

Poslední dny blog trošku strádal, já vím...
Ale nějak jsem se po tom návratu z nemocnice nemohla "nahodit".
Snad už jsem zase ve svých kolejích a budu opět trochu akčnější :-)

Dnes článek o jedné hře. 
Krátíme si s ní občas volné chvíle, kterých je teď víc než dost, jelikož Barborka má kvůli Štěpovi zákaz chodit do školky.
On to s tou imunitou nebude mít asi bůhvíco, takže z preventivních důvodů, aby nenosila zbytečně školkové bacily, musí být s námi doma.

Kdo má dvě malé děti určitě ví, že to není až takový med...
Jednak se ona nudí, jednak se pořád pošťuchují. Zásadně oba potřebují v tu samou chvíli tu samou hračku, i kdyby jich tu bylo milion na výběr... 
No někdy je to na Chocholouška :-)
Takže cokoliv, co může, především Barču, trochu zabavit, je vítané.

A tak (si) hrajeme.
Třeba tahle hra se jmenuje Grablo.


Jedná se o Junior verzi. 
Oproti "dospělácké" variantě se tedy na kostce nacházejí zvířátka, místo číslic. 
Druhá kostka obsahuje barvy, takže se vždy hledá hozená kombinace (barva + zvířátko).
Pokud už se daná kombinace na stole nenachází, hráč si může tipnout, kdo takovou kartu má.
Pokud tipne správně, kartu si vezme, pokud špatně, odevzdá na stůl jednu ze svých karet.
Pokud hráč tipovat nechce, hází se znovu kostkami.
Hra končí, když dojdou karty a vítězem je majitel největšího počtu karet.



My to tipování zatím do  hry moc nezapojujeme, spíš jen házíme kostkou.
A pokud nás i to omrzí, otočíme karty zvířátky dolů a hrajeme takovou lehčí verzi pexesa :-)


Na hře se mi líbí především balení.
Plechová krabička mi připadá jako ideální ochrana, díky které hra vydrží (snad) opravdu dlouho.
Za zmínku stojí i to, že kartičky jsou ze speciálního materiálu, kterému nevadí voda.


Takže pokud jste Grablo doposud neznali, určitě stojí za to, mít ho doma v zásobě.
Barborka má hru ráda.
Jasně, musím schválně přivírat oči a dělat, že požadovanou kartu nemůžu najít, aby ona byla ten první objevitel padlé kombinace, ale tak o tom to tak troch s dětmi vždycky je :-)
Ta její radost z výhry prostě stojí za to :-)


Od rána do večera se samozřejmě Grablo ale hrát nedá.
A jelikož i puzzle, pexesa, malování (teď u nás vedou vodovky), modelína a hry na všechno možné jsou na zabavení té naší divošky někdy málo, chystám se na další, podobně balenou hru, a to Dobble (asi většina z Vás bude znát).
Tak až otestujeme, zase písnu, jak se osvědčila :-)

Vaše hrající si Lady Tattooch

čtvrtek 19. února 2015

Holka obrýlená z nemocnice propuštěná

Tak KONEČNĚ jsme se Štěpkou doma.
To je zásadní zpráva dne! Hurááááááá!!!
Pustili nás včera, to s čím jsme tam přijeli tedy vyléčili, ale aby té radosti nebylo moc, tak tam pro změnu chytil rotaviry (a to je proti nim očkovaný).
Takže jsme sice doma, ale pořád nemocný...

No ale hlavně, že jsme pryč z nemocnice. Hned je svět veselejší.

A díky mým novým brýlím, o kterých je dnešní článek, i ostřejší!


Brýle nosím už dobrých 10 let, né-li déle, ale měla jsem takové nic moc. 
Moc jsem se v nich necítila, spíš jsem se za ně styděla, a tak jsem se jejich nošení vyhýbala.
Nasazovala jsem je jen čistě doma k PC a někdy na řízení auta...

Poslední dobou se to ale na mých očích začalo projevovat. 
Byly po celodenním namáhavém ostření dost unavené.
Navíc jsem už pozorovala, že když někoho na ulici potkávám, musí mě opravdu těsně míjet, abych poznala o koho jde...



Pořád jsem ale byla líná se objednat k očnímu na přeměření a nákup nových brýlí stále odkládala.
No rozlouskl to Štěpka, když si vzal ty mé staré do parády a ulomil jim nožičku.
Ještě, že tak! 
Zjistila jsem tak, že se mi obě oči o 1/4 dioptrie zhoršily a taky že nosit brýle, které si člověk vybere a má z nich radost, je docela zábava :-)



Takže Vy co mě znáte a potkáváte - neděste se!
Nejedná se o nějaký můj další módní výstřelek, nebo něco podobného.
Jsou to prostě mé nové brýle, díky kterým Vás od teď, až se budeme míjet na ulici, i pozdravím, jelikož Vás konečně poznám :-)))


Vaše nově obrýlená Lady Tattooch

pondělí 16. února 2015

Moje fotopokusy - díl 3.

Tak tentokrát jsem vzala do rukou konečně tu mou půjčenou pevnou "padesátku" a modelkou se mi stala neteř Nikolka.
Bylo teda úžasné fotit někoho, komu jsem řekla: "Hele postav se tady a stůj takhle.", a on tak stál ;-)
Na to od svých dvou neustále se pohybujících dítek vážně nejsem zvyklá.
Takže spolupráce super, no a tohle je výsledek :-)



















Vaše Lady Tattooch


neděle 15. února 2015

Z nemocnice :-(


Tak tenhle článek nebyl plánovaný a ani z něj nemám radost.
Ale je to tak, tohle je teď momentálně náš domov :-(
Jelikož Štěpánek dobral minulý týden ve čtvrtek antibiotika (druhé za sebou) , v pátek měl všechny výsledky (krev, moč,..) v pořádku a ve středu opět horečky, nebylo jiné východisko, než hospitalizace...

Chtěli se vyhnout třetím antibiotikům, ale nakonec to nešlo, zánětlivé parametry v krvi byly tak vysoké, že se antibiotika opět musely opět nasadit.
Dávají mu je kanilou, takže jednu ručičku má zavázanou a vyřazenou z provozu, tak i to hraní není nic moc, ale je teda statečný!


Spadáme pod okres Chrudim, proto nás naše dětská Dr. vyslala do chrudimské nemocnice.
Místní dětské oddělení je moc fajn, starají se tu o nás moc pěkně.
Mají to tu hezky barevné, všude krásné obrázky.
Škoda že nemám foťák a nemůžu Vám to zdokumentovat, musím tedy jen čerpat z Googlu...



Tenhle sympaťák je místní primář.
Zrovna má tenhle víkend službu.
Jinak tu jsou většinou lékařky a většinou hodně mlaďounké.
Asi už stárnu, vždycky mě překvapí, že paní doktorka je mladší než já :-)))
Ale na šikovnosti jim nižší věk určitě neubírá, naopak jsou takové pečlivé, snaží se nic nezanedbat... 


Sice se starají pěkně, o tom žádná, ale už chceme domů.
Kdo má malé dítě si asi umí představit, jaké to je být s ním zavřená v místnosti  4 x 2 metry, ze které Vám "patří" jen půlka, jelikož druhou obydluje jiná maminka s děťátkem.
Já teda měla tentokrát opravdu štěstí na "spolubydlící" - moc milá maminka se správným hošíkem, takže ten pobyt je hned o trochu příjemnější, když má člověk s kým prohodit slovo a tak..

Mají tu i malý dětský koutek.
Tam trávíme dost času, ale víte jak to je, nevidím úplně ráda, když Štěpka ocumlává hračky, s kterými si před ním hrála spooousta dětí se všemožnými nemocemi. No ale jinak to nejde... 

Také zde panuje zákaz návštěv, tak smutním za Barborkou, dneska už je to 4. den, co jsem jí neviděla :-(


Teď o víkendu se nic moc neděje, myslím, že v pondělí nás čekají další odběry a uvidí se...
Prognóza primáře je, že bychom mohli jít v úterý dopoledne domů. Štěpánek je už 24 hod bez teplot, tak snad i laboratoř dopadne dobře. Jen bych byla ráda, kdyby někdo odhalil příčinu jeho častého marodění.
Nerada bych tu za týden byla zase zpátky...



Po večerech se tu celkem nudím, tak aspoň asi přibudou nějaké články na blogu  :-)
Tak nám držte palečky, ať je vše ok a jsme co nejdřív zase zpátky v normálním životě...

Vaše Lady Tattooch

středa 11. února 2015

Novinky z mé dílny

Dneska pár novinek z mé dílny :-)

Brože (velikost cca 7 x 4,5 cm).
Skvěle rozzáří každý top, sáčko nebo i kabelku.


Dále dvě nové kytičky, které mohou posloužit buď jako brož, nebo jako spona do vlasů (zespodu kytičky je jak špendlíček, tak pinetka)- obojí vypadá úúúžasně.
Tyhle dvě patří mezi ty větší, mají v průměru cca 8-9 cm.


Dále se moje výrobky rozšiřují o kolekci se sovičkami, a to v podobě čelenek a kytek do vlasů, či broží.
Soviček, dle mého, není nikdy dost ;-)


Také jsem začala pracovat s touto modrou květinkou.
Použila jsem jí na čelenku a na kamej brož.


A ještě pár nových čelenek:



Teď tvořím nové brože, z kterých jsem (jak jinak) nadšená!
Je to zase něco trochu jiného.
Takže příště o nich :-)

Vaše neustáletvořící Lady Tattooch

pondělí 9. února 2015

Moje nová kabelková láska


Říkala jsem si, že až si budu příště kupovat kabelku, bude to už nějaká "seriózní". 
Představovala jsem si nějakou větší, jednoduchou, černou, koženou,...
Prostě něco na úrovni pro "velkou" holku.

No, nevyšlo to...
Opět zvítězilo mé hravé infantilní JÁ :-)
Byla to láska na první pohled a já prostě neodolala...

Když jsem jí zahlédla poprvé, myslela jsem si, že jde o malou peněženku na drobné (jen mě teda zarazila cena - na peněženku to bylo nějak moc :-) ). 
Po rychlém prozkoumání jsem zjistila, že jde o kabelku, a při hlubším zkoumání dokonce, že jde o VELKOU kabelku, která pojme i formát A4.
A bylo rozhodnuto!

Já kabelku objevila na FLERU. Pochází z dílny MyFairy a kromě Fleru je možné jí zakoupit i třeba v TOMTO shopíku :-)

Jak se Vám líbí?









A tady dvě fotečky přímo od výrobce:



Vaše kabelkymilující Lady Tattooch

čtvrtek 5. února 2015

Moje fotopokusy - díl 2.

O tom, že mě poslední dobou moc baví fotit jsem psala už TADY, v prvním dílu mých fotopokusů.
Zmiňovala jsem se tam i o mé touze po lepším objektivu, konkrétně pevné "padesátce".
No a nějaká vyšší moc mě asi vyslyšela, protože minulý týden se stala VELIKÁ VĚC. 

Přišel kamarád Kuba, který fotí - je to amatér samouk, ale podle mě se vyzná a fotí moc pěkně - a dal mi mini lekci z focení, resp. malilinko mě zasvětil do světa fotografie, objektivů, funkcí foťáku atd...
No já byla jak Alenka v říši divů, hltala jsem všechny nové informace, zapisovala, zkoumala,...
A moje touha po lepším objektivu rostla s každým jeho slovem. 
A pak to přišlo!
Kuba řekl:" Tak si půjč ten můj objektiv, já jsem si teď koupil lepší, tak tenhle nepoužívám."
Cožééééééééé?????

Takže ho mám, mám pevnou padesátku a jsem na začátku a učím se.
A samozřejmě šetřím na svou vlastní, abych tu Kubovu neokupovala moc dlouho ;-)

Takže "Tubíčtu", jestli tohle čteš, tak mooooooc díky!!!!!

A nebojte, já vím, že focení není o výbavě, ale o tom, jakým způsobem člověk umí pracovat se světlem a jak dokáže zachytit daný okamžik. Technika sama o sobě prostě nezaručí kvalitní fotky. Může ale focení usnadnit a zvýšit šanci na pořízení úžasných obrázků :-)

Fotky v tomto článku jsou ale starší, z období kolem Vánoc (proto ty ozdoby na některých z nich :-)), a jsou tedy ještě foceny mým "starým" setovým objektivem.
Tentokrát jsem si vzala na mušku Štěpánka.










Vaše focenímilující Lady Tattooch