neděle 8. listopadu 2015

Poprvé v knihovně a překažená dovolená


V pátek jsme s Baru poprvé navštívily knihovnu, resp. dětské oddělení naší městské knihovny.
A moc se nám tam líbilo.
Barča poletovala od regálu k regálu a nemohla se nabažit.

Čtení je u nás takový každodenní rituál, taková "naše" chvilka, kterou si hýčkáme.
Čteme vždy před spaním a to dost. 
Dáme obvykle 2 - 3 pohádky, pak pár říkadel a ve finále si ještě zazpíváme nějakou písničku.
Štěpa většinou "odpadá" po první pohádce (a nevzbudí ho ani náš závěrečný koncert), Baru vždy vydrží až do konce a dožaduje se pokračování :-)

Když Barča někdy vyvede nějakou lumpárnu, která vyžaduje potrestání, věta: " A večer jsi bez pohádky." je pro ní obvykle tou nejkrutější formou trestu.

Takže knížky my opravdu můžeme.
A k návštěvě knihovny nás donutil právě fakt, že - ač máme slušnou zásobu čtiva - máme vše přečtené skrz naskrz.



Domů jsme si donesly tyto poklady.
Vesměs knížky holčičího charakteru, zaměřené na víly + nějaká ta říkadla.
Při odchodu jsme ale míjely i regál s literaturou spíše naučnou, konkrétně knihy o zvířatech.
Tam Baru "ulovila" atlas psů a pak to přišlo...



... narazily jsme i na atlas motýlů a tím okamžikem šly všechny ostatní knihy stranou.
Kdo sleduje můj Instagram (KLIK), asi zaznamenal fotku Barči s housenkami, které si byla koupit na burze hmyzu, a které se nám doma zakuklily.
Z jedné už se nám dokonce vylíhl motýl!
A když Baru objevila jeho obrázek v atlase (podotýkám, že sama, a to mezi cca 150 fotkami dalších motýlů) očička jen zářila.

Od té doby má knihu skoro pořád při sobě a studuje :-)

To je ten náš krasavec


Čtení je někdy opravdu legrace!

Takže za nás knihovna určitě krok správným směrem.
Pokud také rádi čtete svým dětem, určitě doporučuji!

Překvapil mě i výběr různých časopisů.
No už teď se těším, co zase ulovíme příště.


My teď knížky určitě využijeme ke zkrácení dlouhé chvíle, protože se u nás marodí :-(

Nemoc si to tentokrát opravdu uměla naplánovat.
Ještě včera večer jsme totiž balili a chystali Barču na dnešní odjez do maďarských lázní, kam jí měli brát babička s dědou - koupání, tobogány, krásný hotel, luxusně vařící restaurace.
Baru se strááášně těšila.V
Včera šla spát se slovy: "Tak konečně, mamko, už se jen jednou se vyspím a ráno jedu. Dočkala jsem se!"
A ráno vstávala se slovy: " Maminko, mě je špatně a všechno mě bolí".
Teploměr svou hodnotou 38,3 potvrdil, že to asi nebude jen špatné vyspání a sny o Maďarsku se náhle rozplynuly :-(

Takže Baru je doma a celou situaci okomentovala slovy: "Nejšťastnější den v mém životě se pokazil.", což mi rve srdce.
Chudinka, celý měsíc jsme jí vyhrožovali tím, že když bude zlobit, tak nikam nepojede a podobně, a teď nejede, aniž by zlobila :-(

No člověk míní a život (především ten s dětmi) mění!
Raději nic moc neplánovat a nějak extra se netěšit.
Trochu pesimistické, ale je to tak.

Ještě že máme ty knížky, budeme si s nimi krátit dlouhé smutné chvilky, které nás cca týden čekají...

Smutná realita našich dní


Vaše Lady Tattooch

Žádné komentáře:

Okomentovat