Fotostůl

Náš "obývákový" stůl je takový poděděný dědeček, který toho má už hodně za sebou.

A bohužel za svůj život schytal několik šrámů, které mu nepřidaly na kráse...

Mám ho ráda, ale už mě nějak rozčilovalo se na všechny ty škrábance, které zářily na dálku,dívat.

Sklo na vrchu (které je v případě, že máte malé děti nezbytné) mohlo být vyleštěné - s prominutím - jako psí kulky a stejně to vypadalo upatlaně...

Tak jsem ho trochu zrenovovala.

A spojila jsem u toho hned několik svých vášní:

                                      * vášeň pro to doma neustále něco měnit, vylepšovat, upravovat

                                      * vášeň pro focení 

                                      * vášeň pro své děti

No a toto je výsledek!

Fotky jsem upravila do polaroidového formátu.

Jsou tedy čtvercové, nahnědlé a s bílým rámečkem.

Trošku selhal můj odhad a na první pokus mi samozřejmě fotky nevyšly :-/

Už nevím přesně kolik jich ve finále bylo potřeba, ale určitě to bylo přes stovku.

A jak jsem postupovala?

Koupila jsem si OBROVSKOU černou čtvrtku.

Vyřízla tvar vrchního skla a pak už se jen lepilo.

Krásně mi posloužilo tuhé lepidlo (takové to, jak vypadá jako lůj na rty).

Když byla koláž dokončena, čtvrtku jsem přichytila kobercovkou ke stolu, aby se neposouvala, přiklopila sklem a bylo to.

Stůl náhle povýšil z obyčejného kusu nábytku na něco, co má duši.

Děti rádi fotky zkoumají a vzpomínají, kde jsme ten a ten snímek pořídily.

Mě stůl vykouzlí úsměv skoro pokaždé, když kolem něj projdu, protože ano, jako správně "postižená" matka, bych se na fotky svých dětí mohla dívat pořád.

A návštěvy se díky stolu trochu zabaví než uvařím kafe.

Prostě takový praktický kus nábytku :-)

Vaše Lady Tattooch