Barča jedéééééé.....

Kvapem se blíží Barborky 5. narozeniny (už skoro za týden) a my si kdysi spolu daly takové předsevzetí, že než těch 5 svíček na dortu zfoukne, bude umět 3 věci.

1) PLAVAT - to bravurně zvládla už loni v létě a ve vodě (no spíš pod vodou) je jako doma :-)

2) LYŽOVAT - s tím se krásně poprala tuto zimu a já s ní na konci sezóny pyšně sjížděla sjezdovku a zírala na to, jak je dobrá.

3) JEZDIT NA KOLE - přiznám se, že tohoto kroku jsem se bála asi nejvíc. 

Na odrážedle začínala později než její vrstevníci a začátky nebyly snadné. 

Že ale kolo zvládne levou zadní během dvou hodin, to mě opravdu překvapilo!

A opět se dmu pýchou! 

Využily jsme včerejšího krásného počasí, vytáhly ze sklepa kolo po neteři, které je Barborce sice malé a je hooodně těžké, ale zase má třásně, což je pro malou holčičku dost podstatné :-))

A šly jsme trénovat.

Taková krásná cyklistická velikonoční neděle to byla!

První půlhodinku teda docela katastrofa - především pro moje záda .

Nešlo jí šlapat dopředu.

Zato dozadu jí to šlo výborně. Takže pořád brzdila :-/

Čekala jsem, že jí tyhle strastiplné začátky odradí.

Nohy musela mít od šlapek omlácené, výjimkou nebyl ani nějaký ten pád...

Ale v ní byla tak silná touho na tom kole umět, že i když jsem jí přemlouvala, že si dáme pauzu, šla si tvrdě za svým a zkoušela to pořád dokola...

Z počátku jsem jí celou dobu přidržovala za sedlo. 

Na rady zkušených jsme trénovaly z mírného kopečku.

Postupem času jsem jí přidržovala čím dál tím míň, pak už jsem jí pomáhala jen při rozjezdu - poskládat nohy na šlapky a ještě u toho držet rovně řidítka byl asi největší oříšek - a nakonec se uměla sama rozjet a zvládla i jízdu do mírného kopečku.

A tady pár poznatků pro ty, kteří se na tento velký životní krok teprve chystají (jsem teď totiž strašně chytrá ;-)):

1) v zimních botách se na kole jezdí dost špatně 

My se na nákup jarních bot chystáme až tento týden, takže Barborka to celé absolovovala v obyčejných cvičkách, chudinka moje :-)

2) zapomeňte na pomocná kolečka

Především pokud Vaše dítko umí jezdit na odrážedle. 

Má tak zmáknutou rovnováhu a díky kolečkům by zbytečně zpohodlnělo a učení by pak ,dle mého, bylo daleko těžší.

3) naučit se dá i na malém a těžkém kole

Jak jsem psala, máme kolo poděděné.

Barborka je čahoun a kolo je jí opravdu malé. Určitě co nejdřív pořídíme vozidlo přímo pro ní, ale i tak to dala, a to i navzdory tomu, že jí občas kolena skoro narážela do brady :-)

4) obalte si nervy

Nebude to ze začátku lehké. 

A znáte děti, jak to nejde hned, mají sklony k hysterii. 

Je tedy potřeba, abyste byli morální oporou. 

Já chválila za všechno. I když se díky své blbosti vymázla, tak jsem jí vychválila do nebes, jak krááásně spadla :-))

 Snad i díky tomu jsem jí nesebrala chuť to zkoušet i přes nezdary dál, až se to nakonec povedlo.

A HLAVNĚ

5) užijte si to

Vždyť učíte dítě něco, co se prý už do konce života nezapomíná!

Mě to teda chvílemi až dojímalo, když dávala první samostatné metříky :-)

A tady jedno video, které mluví za všechna slova výše napsaná :-))

Bohužel kvalita videa tady na blogu je hrůzostrašná :-(

Proto doporučuji prohlédnout si ho raději TADY na Instagramu. 

Vaše Lady Tattooch