neděle 3. července 2016

Naše (neplánovaně) nejkratší dovolená


Jak už víte, včera jsme odjeli na dovolenou do Krkonoš, 
kde každoročně s partou obýváme horskou chatu.

No a dnes už jsme zase zpátky doma :-(
To je rychlovka, co?

Strávili jsme tam JEDEN den, který byl víceméně ve znamení horeček, zvracení a bolesti hlavy našich dvou ratolestí.

Štěpa to odstartoval v sobotu večer, zřejmě chytl od Barborky její "letní angínu", s kterou bojovala začátkem týdne.
No a dnes se přidala i Barborka se svým zvracením, bolestmi břicha a hlavy...
Kde to chytla ona, netuším.

Kolik nás ten jeden den ve finále stál, radši ani počítat nebudu.
Takhle to člověk prostě brát nemůže.
HLAVNĚ, aby děti byly OK!

Ty teda po návratu domů celkem ožily a oba jsou na tom zdravotně lépe.
Ale i kdyby byly zítra už úplně fit, myslím, že oba potřebují trochu klidový režim, který by tam prostě stejně neměly.
A odjeli jsme také především proto, že by od nás asi bylo neohleduplné tam ty naše dva bacilonosiče nechat šířit své viry mezi ostatní děti...

No jo, bude se mi stýskat.

Po sjíždění Černé hory na koloběžkách, po návštěvě ZOO, po bobové dráze, po borůvkových palačinkách, po té kupě dětí a těch skvělých lidech (s některými z nich jsem se stihla jen pozdravit :-(), po večerech, kdy by můj drahý vytáhl ukulele a Mírouš kytaru a všichni bysme békali,...
Tak snad za rok...

Včera večer jsem si v PC vytvořila album "KRKONOŠE 2016", kam jsem měla v plánu ukládat veškerou fotodokumentaci.
Stihla jsem ale vyfotit jen těchhle pár fotek "skřítkovských" domečků, které zdobí okraj lesa u chaty:





Taky ty naše dva bobany na průzkumu lesa, to ještě byly ve formě:



A kdo sleduje můj Instagram, zaznamenal, že Baru stihla s Jírou ráno, dokud byla jakžtakž fit, dojít na borůvky:



A tohle foto mluví za vše :-(


No jo, nedá se nic dělat.
Dovolené nám prostě nejsou souzené.

Když jsme měli jen Baru, vzali jsme jí asi v roce a půl do Itálie, celé to tam promarodila s těžkým průjmem.
Loňské Krkonoše jsem musela absolovovat jen s Barčou, Jíra musel zůstat doma s marodným Štěpou.
No a letos toto.

Ale bereme to pozitivně, protože si dobře uvědomujeme, že je dobře, že jsme byli "jen" v Krkonoších.
Řešit tyhle zdravotní patálie někde v zahraničí, několik set kilometrů od domova, bez doktorů mluvících česky apod., by bylo daleko zapeklitější...


Vaše Lady Tattooch

Žádné komentáře:

Okomentovat