Na výstavě zvířátek...

Je to možné, že tyhle fotky jsou staré pouhý týden?

Že jsme teprve před týdnem pobíhali jen v tílečkách a šatičkách a i ty bychom nejraději odhodili, protože vedro bylo ten den šílené?

No ano, je to pravda...

Už si zvykám, že poslední roky je ten přechod mezi jednotlivými ročními obdobími dost "syrový" a z léta skáčeme pomalu hned do zimy a naopak :-)

A kde že jsme to před týdnem byli?

Dopoledne poslední prázdninové neděle jsme strávili na výstavě zvířat, která se u nás každoročně koná.

Akce svým rázem připomíná spíše dobu předrevoluční a je určena především chovatelům, ale děti pohled na zvířátka vždy zaručeně potěší, a o to jde ;-)

Samotnou mě překvapilo, kolik druhů holubů existuje, jak rozmanitá může být srst králíků, že pod pojmem "domácí drůbež" se rozhodně neskrývají jen slepice, a že nutrie má obrovské oranžové zuby :-)

Ten chocholatý holub je pro mě záhada... Ať jsem hledala, jak jsem hledala, oči a zobák jsem prostě nenašla... Nevím, co tím Matka příroda chtěla říct...

Svačina - stěžejní bod každého našeho výletu :-)))

Nejlepší na celé výstavě byla jednoznačně část, kde byly v krabicích a klecích volně dostupní křečci, morčátka a zakrslý králíci.

Byly na prodej a děti si je mohly pohladit a pomuchlat - chudáci (ne děti, ale ty zvířátka :-))

Tenhle "osobní" kontakt samozřejmě vedl u většiny dětí k loudění na rodičích, aby jim malého kamaráda koupili...

Já byla za matku tyranku a psímu pohledu Barči, který nasadila, když mě přemlouvala, abychom si domů odnesly křečka, odolala.

Stačí, že se starám o našeho zakrsláka (KLIK) ...

Ne, nepřivřela si prsty do dveří.
To jsou jen zbytky "divnolaku", kterým se Baru vyzdobila ;-)

Bylo to príma nedělní dopoledne ve společnosti domácích zvířátek, z kterých, mám pocit, jsou dnešní děti víc vyvalené, než z exotických kousků, které nabízejí ZOO :-)

Vaše Lady Tattooch