Medvídková deka a batůžek

Celý týden mě v práci rádio varuje před bouřkami a přívalovými dešti.

A u nás stále nic...

Až včera. 

A samozřejmě si to počasí perfektně načasovalo, přesně dle zákona schválnosti.

Déšť, no spíš MEGA průtrž, se totiž spustila přesně ve chvíli, kdy jsme se chystali na dětský den, kde měla mít Barborka vystoupení se svým kroužkem "Cvičení pro radost"...

Vystoupení se zrušilo, návštěva dětského dne se nekonala... :-(

Moc nás to mrzelo, těšili jsme se...

Už to vypadalo na zkaženou sobotu, ale nakonec ten déšť, Barborka jdoucí ke kamarádce na návštěvu a spící Štěpa způsobili, že jsem měla úúúúplně volné pozdní odpoledne a mohla jsem se vrhnout na tuhle deku.

Když jsem na Metráž Miruž zahlédla tento panel, moje srdce zaplesalo.

Ilustrátorka Stacey Yacula, která je autorkou motivu, je totiž moje velká oblíbenkyně.

Její ilustrace jsou snové, něžné, roztomilé, mají duši...

(Omrknout je můžete třeba TADY na Pinterestu.)

Že se dostaly i na látky vím, ale že je seženu i tady v Čechách, to mě tedy opravdu překvapilo.

Už jsem Vám tady na blogu představovala kapsář pro Štěpánka do školky (KLIK), který vznikl také z medvídků. Ty stále můžete na Miruš zakoupit (TADY), mají je i v hnědé.

U panelu jsem ale nějak tušila, že se po něm jen zapráší.

A taky že jo... 

Už je vyprodaný :-/

Ještě, že jsem si koupila dva!

Je totiž vážně úžasný. 

Barvy daleko hezčí v reálu, než na obrázku, příjemný materiál.

Původně jsem si říkala, že obrázky asi rozstříhám a ušiji z nich třeba nějaké kabelky nebo tak...

Ale co s pěti téměř stejnými kabelkami...

Panel má prostě své kouzlo tak, jak je, pěkně pohromadě.

Hned se mi tedy v hlavě uhnízdil nápad na deku.

A díky panelu byla téměř bez práce.

Stačilo sešít látku s fleecem a bylo to!

Ještě jsem tedy prošila všechny ty červené linky, aby deka pěkně držela pohromadě.

Ze zbytku látky, který jsem nezpracovala při šití kapsáře, 

jsem ještě spíchla baťůžek a dáreček pro jednoho malého rošťáka 

(zatím nebudu prozrazovat konkrétně pro kterého, je to překvapení) 

je na světě.

Z druhého panelu spíchnu stejnou deku asi pro Štěpánka.

Nebo možná obdaruji někoho dalšího...

Kdo by si chtěl připomenout, jak postupuji při šití deky, může TADY.

A TADY zase najdete postup, jak ušít batůžek :-)

Vaše Lady Tattooch

Klipsík sem, klipsík tam...

... klipsík všude, kam se podívám!

ANO, 

máme tu letní novinky!

A pro holky i SADY S ČELENKOU, aby to pěkně ladilo :-)

Kdo mé tvoření už trochu zná, dobře ví, že klipsíky jsou UNIVERZÁLNÍ!

Lze je tedy připevnit ke všem typům dudlíků.

Jak k těm co mají kroužek, tak i k těm bez něj. 

Stuha je zakončena drukem (znáte např. ze zapínání bodýček), takže si můžete na klipsu buď ponechat redukční kroužek, který vidíte na fotografii, nebo ho můžete oddělat a připevnit klips rovnou ke kroužku dudlíku.

Tady jedno prehistorické foto použití v praxi.

Zakoupit můžete už teď u mě na Fleru!

Vaše Lady Tattooch

Mít sourozence znamená ...

... mít přítele na celý život.

No nejsem naivní a vím, 

že to tak dost často není, 

ale budu doufat, že tyhle dva tohle motto naplní.

Vaše Lady Tattooch

Jak se šije na zahradě...

Mám za sebou první měsíc v práci.

Dostala jsem se do toho po těch 5-ti letech mateřské celkem snadno.

Práce mě baví.

Utíká mi to tam (nesnáším práce, kde si sice moc nemáknete, ale čas se šíleně vleče) a není vůbec od věci chvilku od toho dětského štěbetání vypnout.

Jen toho času po práci je zoufale málo :-(

Po práci do školky, po školce obvykle na nějaký kroužek, pak nákup...

Pokud kroužky a nákupy nejsou, jsme na zahradě, aby se děti provětraly.

Člověk dovalí domů kolem 6. hodiny a musí ještě uvařit, trochu uklidit a už aby šel koupat, ukládat a uspávat...

Nestěžuji si, takhle to prostě je, takový je život s dětmi a péčí o domácnost.

Takhle to má myslím téměř každá máma.

Pokud ale máte milión koníčků kolem, které byste chtěli stihnout, musíte vymýšlet způsoby, jak je do té každodenní rutiny nějak "propašovat" :-)

Třeba jako šití.

Večer, kvůli hlučnosti stroje, šít nemůžu a jindy na to není časoprostor...

Tak jsem si zařídila šicí koutek venku na zahradě.

Zahradní stůl je teprve v procesu plánování, tak se zatím musím trochu krčit u dětské Ikea soupravy,

ALE ŠIJU!

Skloubila jsem tedy příjemné s užitečným - dětičky pobíhají na vzduchu a užívají si zahrady, kterou milují, já nad nimi držím dozor a při tom tvořím.

Ještě, že máme takovou MEGA prodlužovačku ;-)

Vaše Lady Tattooch

Sirup ze smrkových výhonků...

... děláme každoročně.

Mám pocit, že v našich končinách vše kvete, dozrává a bují déle než ve zbytku republiky.

Takže i smrkových výhonků jsme se dočkali až teď, resp. asi před 14 dny.

Sirup má u nás na starosti Jíra (manžel).

Barča, jeho hlavní asistentka, se zhostila role sběračky :-)

A šlo jí to pěkně od ruky.

Ze smrčků se musí otrhat jen nové, zářivě zelené výhonky.

Ty je potřeba propláchnout vodou a nechat dobře okapat.

Pak nastává "pěchovací" fáze.

Tedy napěchujte cca 5-ti centimetrovou vrstvu výhonků a zasypte cukrem (my dávali třtinový, i když zpětně jsem vyčetla, že vhodnější je cukr bílý, s třtinovým se prý sirup dříve kazí).

Opakujte dokud nebude sklenice plná, my plníme vždy do 5-ti litrovky.

Poslední vrstvou by měl být cukr.

Dál se s recepty uvedenými na internetu trochu lišíme.

Nezakrýváme celofánem, jak se obvykle uvádí, ale jen ubrouskem, aby mohl obsah lahve dýchat.

Nedáváme na slunné místo, ale máme lahev normálně doma, ve stínu.

A nenecháváme 2-3 týdny, ale obvykle se nám sirup vytvoří už do 10 dnů.

Je možné, že postupujeme špatně, ale když jsme se drželi internetových návodů, sirup nám zplesnivěl....

A na co je vlastně tenhle smrkový zázrak dobrý?

Skvělý je především na průdušky a kašel.

Rozpouští hleny a zvyšuje imunitu.

Uvádí se, že výborný je i na vnější použití. 

Především při revmatických potížích, mírných svalových bolestech či zánětech šlach.

To jsme nezkoušeli.

Nějak si neumím představit, jak si po sobě patlám sladký sirup...

Ale proti gustu ... ;-)

My se držíme vnitřního užití, a to jedné polévkové lžíce každé ráno.

A někdy si ze sirupu uděláme šťávu a tu popíjíme.

Takhle vypadá naše lahev po cca 10 dnech, tedy těsně před slitím.

Výhonky ztratí svou jasně zelenou barvu a pod nimi se usadí sirup.

Díky třtinovému cukru má hnědou barvu.

Ten slijeme, přecedíme přes plátýnko a dále už skladujeme v lednici.

Určitě si tuhle kůru dopřejte.

Je to vzácnost, kterou můžete mít jen jednou do roka.

Není to nic náročného na přípravu a nějaký ten smrček se ve Vašem okolí také určitě najde :-)

Vaše imunita Vám poděkuje!

Vaše Lady Tattooch

Tepláčky a čepička

Když jsem Vám nedávno psala o kolové sukýnce pro Barču (TADY), zmiňovala jsem, že látka byla určena především pro Štěpánka na tepláčky.

A právě ty Vám představím dnes.

A kromě tepláčků zbyla látka i na čepičku.

Při šití tepláčků jsem postupovala podle střihu.

A byla to má první zkušenost se střihem.

Do té doby jsem vždy obkreslila nějaký kousek, který nám sedí a jen se modlila, jestli to nakonec bude opravdu alespoň z části podobné předloze.

Tady jsem ale vlastně vůbec netušila, co ze stroje ve finále "vyleze".

Podle obrázku se mi tepláčky až tak nezdály, ale dala jsem na doporučení kamarádky, která je šila (díky Eviku!) a s výsledkem jsem spokojená.

Tepláčky mají přední díl menší než zadní, takže boční švy nejsou na boku, ale jakoby trochu vpředu. 

Ale vypadá to dobře, nebojte :-)

Je pravda, že velikosti označené na střihu, jsou asi trochu větší, než jsem zvyklá.

Šila jsem vel. 104, kterou Štěpa běžně nosí a tepláčky jsem musela trochu zúžit.

Také sed jsem trochu zkracovala, jelikož původní střih počítá ještě s "klokaní kapsou", kterou jsem já nedávala.

No a protože je střih volně dostupný na internetu, mám ho tu pro Vás.

A to přímo ZDE.

Pokud jste také někdo "střihové embrio", jako já, raději zmíním pár vět, jak s ním pracovat, resp. jak jsem s ním pracovala já.

Žádná věda to není a člověk to zmákne i bez znalosti záhadného jazyka, kterým je střih popsaný.

Stačí si stránky vytisknout a izolepou k sobě slepit podle předlohy na druhé straně.

Pak už jen vyberete velikost, co potřebujete (střih je na vel. 56 - 128) a stříháte :-)

Přední a zadní část kalhot obkreslíte na látku (pokud na nich chcete tu kapsu, tak i tu).

Přední díl klidně můžete celý vystřihnout z jednoho kusu látky, nebudete tak mít šev tam, kde obvykle bývá poklopec, na rozdíl ode mě.

Já musela kvůli nedostatku látky stříhat na 2x.

Poté k sobě sešijete oba díly zadní části (já musela sešívat i ty přední). 

Dále jsem sešila boční švy a nakonec jsem sešívala vnitřní strany stehen.

Uplným finálem bylo všití nápletu do pasu a dole na nohavice.

Je dost pravděpodobné, že profi postup je úúúúplně jiný, já jela na své těžce amatérské vlně a celkem to klaplo :-)

Jo a kdo by chtěl zkusit i čepičku, je to také hračka, jelikož je jen jednovrstvá.

Stačí obkreslit nějakou čepku podobného střihu, co Vám sedí (pamatujte, že si musíte přidat cca 1 cm na švy a dole na založení).

Oba díly si k sobě (lícem na líc) sešijte, otočte a spodní okraj čepičky zahněte dovnitř.

Zahýbám tak, že mi tam vznikne nepatrný tunýlek a tím ještě protahuji pružnou nit nebo slabounkou gumičku, aby čepička lépe držela na hlavě :-)

Takhle - abych Vás nebalamutila - fígl s gumičkou, jsem objevila teprve před pár dny, takže na fotkách jí Štěpa ještě nemá, proto mu čepička tak trochu odstává a na kebuli moc nedrží :-))

Info o látce najdete v článku o sukýnce (TADY).

Vaše Lady Tattooch