Někdy se nečekaná změna plánů zvrtne v zajímavou novou zkušenost.
V pátek jsme měli s kamarády v Praze vyrazit na konncert U2 revival.
Revivalový Bono je náš kamarád a já se těšila,
že jeho kapelu konečně uslyším naživo.
Těsně před odjezdem, jsme ale zjistili, že je koncert zrušený.
Co teď???
Buď zůstaneme trčet doma a nebo se narychlo vymyslí záložní plán.
A tak se zrodila myšlenka na ÚNIKOVKU.
Znáte?
Únikové hry se poslední dobu rozrůstají, jak houby po dešti.
Je to nový způsob, jak zažít uměle vytvořené dobrodružství
a stát se tak trochu hercem v napínavém či hororovém filmu.
Slyšela jsem o nich něco málo, ale úplně jasnou představu jsem neměla.
O to větší to celé bylo vzrůšo!
Jejich podstata spočívá obvykle v tom, že jste zavřeni v místnosti
a máte vymezený čas na to, se z té místnosti dostat.
Většinou je hra pro více lidí, musíte spolu spolupracovat, komunikovat a přemýšlet.
Pro svou únikovou premiéru jsme zvolili firmu Endorfin.
Brali jsme to jako srandu. Tedy ze začátku.
Poprvé jsem znejistěla, když slečna na recepci překvapeně zvedla obočí
a podivovala se, že jsme si jako úplní nováčci zvolili zrovna hru
inspirovanou hororem SAW...
Když nám pak začala nasazovat kožené náramky zamčené na zámek
a kamarádku dokonce ověnčila nějakým podivným límcem,
co hrozil vybuchnutím, do smíchu už mi moc nebylo.
A když nás pak postupně začala odvádět do ne zrovna útulných prostor,
poutat k židlím a zavírat do klecí či nasazovat na hlavu podivuhodné konstrukce,
měla jsem stažené půlky na maxium...
A pak to vypuklo.
Začala se odvíjet naše hororová hodinka,
ve které první musel vysvobodit druhého, ale zvládl to jen za pomoci třetího a čtvrtého, abychom společně mohli pokračovat dál, do dalších místnosti.
Všechno bylo propojené, úkoly nebyly úplně intuitivní,
chtělo to vážně trochu přemýšlení a důvtipu.
Občas se na obrazovce zjevil takový ten panák,
co provázel uvězněné v SAW a trochu nám napověděl.
Měli jsme i jednu vysílačku, skrz kterou s námi komunikovala slečna z recepce,
která nás sledovala na monitoru a ve chvílích, kdy viděla,
že jsme v koncích nebo na to jdeme úplně opačně,
nás popostrčila správným směrem.
Myslím, že za svůj výkon se vůbec nemusíme stydět.
Stihli jsme se zachránit ve vymezeném čase,
nějaká ta nápověda z vysílačky nás sice neminula,
ale vcelku jsme myslím byli poměrně samostatní.
Byl to nevšední zážitek, plný příjemného napětí a adrenalinu.
Jasně, že víte, že všechno je jenom jako.
Že výhrůžky o upečení v peci, vylomení čelisti či useknutí ruky jsou plané,
ale prostředí není úplně líbivé, občas se někdo ocitne v nepříjemně stísněném prostoru,
občas musí někdo sáhnout na něco nechutného.
Toto všechno a čas, který běží při únikovce opravdu rychle,
vás dostane do výjimečného stavu a přinese pocity, které člověk běžně nezažívá.
Endorfin kromě námi prožitého SAW nabízí také společnost Freddyho Kruegera:
Plavbu na Titanicu:
Či STAR WARS dobrodružství:
No a pro otrlé dokonce únikovku pro jednoho hráče (do toho bych teda asi nešla) MÁRNICE:
Myslím, že jsme si to užili,
bylo to něco nového a všem "hravým" lidem to vřele
DOPORUČUJI!
Vaše Lady Tattooch
