Když fotím skvosty

O víkendu se do hledáčku mého fotoobjektivu dostaly skvosty.

Skvosty z řad dětského oblečení, 

které mají na svědomí holky z Victorek a Dorča.

Victorky umí čarovat u šicího stroje 

a vykouzlily krásné šatičky, sukýnky a i jedny klučičí "kšandovky".

Dorča zase bravurně ovládá háček a pletací jehlice 

a obstarala tak spoustu nádherných čepiček a čelenek.

Dobrá zpráva pro všechny, 

co rády oblékají své ratolesti do vkusných, originálních 
a precizně zpracovaných kousků - 

VŠE JE NA PRODEJ !!!

Victorky můžete kontaktovat na jejich Instagramech - 

Krystýnku TADY nebo Věru TADY, nebo na jejich Flerobchůdku.

A pokud Vás zaujaly čelenky a čepičky, 

tak písněte Dorče SEM.

A tady už je několik vybraných snímků z mého fotosnažení:

Všichni dobře víme, jak mají děti rády převlékání a pózování.

Proto bych chtěla moc poděkovat malým modelkám a modelovi za trpělivost.

Především nejmenší účastnici Amálce si zaslouží VELIKOU pochvalu,

protože krásně spolupracovala a šlo jí to výborně!

Vaše Lady Tattooch

Pětileťák

Předminulý víkend jsme oslavili Štěpovy první půlkulatiny

a zmínka o nich na blogu nesmí chybět.

Vše probíhalo podle zajetého rodinného narozeninového scénáře.

Dortík s dárky a balónková výzdoba na Štěpu čekaly hned po probuzení, 

takže mohl narozeninovou atmosféru vychutnávat od samého rána!

Letošní motiv dortu byl Harry Potter, který teď u nás frčí.

Trochu (no vlastně spíš dost) mě zradil gel nebo venkovní vlhkost  

(jelikož jsem ho přes noc neměla v lednici, ale na balkóně).

Zkrátka z Harryho a jeho kamarádů se přes noc stal jen těžko identifikovatelný flek :-/ 

Štěpa mi to ale odpustil, 

jelikož na chuť to naštěstí nemělo vliv...

Mezi dárečky byly všechny potřebnosti, 

o kterých Štěpik poslední dobou snil...

Kouzelný písek, ze kterého se krásně tvoří, 

dinosauři, knížka o přírodě, medvědí batůžek i zmenšená verze objímacího pejska.

Propašovala jsem tam i zimní bundu, 

ale je jasné, že to je spíš dárek pro mě :-))

A Barborka Štěpovi na keramice vyrobila ještě mini Pusheena.

Dárkem nad dárky bylo ovšem Lego, 

kterým jak Štěpu, tak Barborku obdarovali naši kamarádi Viktorka s Tobíkem.

Od té doby, co ho rozbalili, šlo všechno stranou...

Vůbec jsem netušila, jak moc jim lego učaruje. 

Znali ho, ale nikdy o něm nemluvili, nikdy po něm netoužili...

No ale nezkusíš, nevíš...

Teď už víme! 

Myslím, že dopis Ježíškovi bude plný lega!!!

Takže moc děkujeme Viki a Tobšo, 

objevili jsme díky Vám novou vášeň...

Jako vždy na oslavě nechyběla spousta balónků a jídla.

Přišli naši nejmilejší kamarádi 

a my tak mohli prožít jedno moooc príma odpoledne!

Oslavenec usínal se slovy: 

"Mami, to byl můj nejhezčí den.", 

takže bylo vše jak mělo být!

Všem zúčastněným 

moc děkujeme za dárečky!!!

Vaše Lady Tattooch

Pusheen ...

...naše nová kočičí láska.

Kdo sleduje můj Instagram ví, 

že včera vstoupila do věčných myších lovišť naše milovaná

Jessinka.

Kočka, která s námi pobyla pouhé dva roky, 

ale i za tak krátkou dobu nám do života vnesla tolik radosti.

Proto nám její náhlý odchod přinesl tolik smutku :-/

Byla naprosto úžasná, milá, tulivá, byla všude a stále s námi, 

když jsme vyráželi na houby, tak nás šla kus vyprovodit, 

lezla po stromech jako veverka, když jí člověk hladil, 

tak blahem slintala, ráno děti vyprovázela do škol(k)y, 

nikdy se dlouho netoulala, byla čistotná, přátelská a trpělivá...

A tohle všechno jsme na ní milovali.

Srazilo jí auto a ona tak z minuty na minutu zmizela z našich životů :-/

Hodně špatně to neseme, hodně jsme včera plakali 

a bude nám hodně chybět.

Když Vám jednou vstoupí do života kočka,

nejde už pak nějak žít bez ní...

Prostě tady potřebujeme mít něco milého, chlupatého, tulivého, nějaký ten zvířecí život...

A tak nám do rodiny přibyl Pusheenek.

Jméno vybrala Barča a kdo jí zná ví, že Pusheen byla jasná volba :-)

Není tady proto, aby nahradil Jessinku.

Ta je nenahraditelná, jedinečná a bude v našich srdíčkách pořád.

Je tady proto, abychom dál mohli rozdávat kočičí lásku, 

které je v nás plno.

A aby nám trochu s tím smutkem pomohl!

Navíc je to Jessinky bráška!

Je od stejné kočičí maminky a je v něm tolik jessinkovského!

Neuvěřitelné, že ve chvíli, kdy jsme naší milovanou ztratili, 

čeká na jedné farmě její malý bráška na své "zachránce".

A neuvěřitelné, jak jsou si příbuzné kočky podobné...

Asi i díky tomu si nemůžeme zvyknout na to, 

že je to klučičí kluk a stále mu říkáme Jessie :-)

A možná je to i tím, že věříme, 

že kousek z ní je díky němu stále s námi!

Při vzpomínce na Jessinku jsou děti stále smutné.

Nové koťátko jim nevymazalo Jessie z jejich hlavy

(a to je dobře),

ale přineslo na jejich tvář zase ten úsměv, který k nim patří! 

Pelíšek vyráběly děti a daly si záležet!

Zatím se v něm kocourek úplně nezabydlel, 

vyhledává spíše teplo lidské náruče 

a my mu jí moooc rády nabízíme.

Jsme za tohohle doktora, který nám léčí pochroumanou duši, 

moc vděční a těšíme se na zážitky s ním :-)

Vaše Lady Tattooch