pátek 13. dubna 2018

Damídci

Když mi napsal pan David, 
zda nedělám na blogu recenze na dětské knihy 
a zda by mi nemohl poslat svou prvotinu,
Damídci aneb ochránci pohádkového světa, 
moc mě to potěšilo.
Knížky to mi můžeme!



Pak jsem se ale zamyslela a sedl na mě trochu strach.
Co když ta knížka bude úplně pitomá?
Lhát na blogu nechci, ale ublížit někomu, 
kdo to jako začínající spisovatel nemá určitě snadné, také ne...

Naštěstí jsem ale takové dilema řešit nemusela.






Knížku jsem se rozhodla nehodnotit ze svého pohledu, 
ale nechala jsem promluvit mé děti.
4,5 roku a 7 let už je věk, kdy mají na věci svůj (dost jasný) názor.

S Damídky jsme strávili 11 večerů 
a pěkně si vždy před spaním přečetli příběh o jednom z nich.
O tom, jak pomáhají zachraňovat pohádkový svět od zlomyslností,
 které na něm páchá čarodějnice Čárimari.

Vždy když jsme dočetli, podívali jsem se na Damídka, 
o kterém bude další příběh 
a já pak děti druhý den před čtením zkoušela, 
jakže se Damídek jmenuje a na co že se specializuje, 
jaká že je jeho oblíbená barva a jaké že má speciální schopnosti.
To děti strááášně bavilo a jejich paměť mě celkem udivovala...









Příběhy poslouchaly s napětím 
a na jejich konci žadonily o přídavek.
A v posledním příběhu se díky "prdění" tchořů mohly potrhat smíchy.

Když jsme dočetli, ptala jsem se jich, 
co knížce říkají, jak se jim líbila a tak...
Jejich odpověď: 
" Mami, napiš tomu pánovi, že to napsal moc hezky a ať napíše další díl."
mluví myslím za vše :-)





I když já osobně mám ráda malinko jiný druh ilustrace, 
děti byly malůvkami nadšené a Damídci jim přišli moc roztomilí.

Takže suma sumárum, knížku Vám můžu s klidným srdcem doporučit 
a panu Davidovi doporučuji, aby napsal druhý díl :-)
A když v něm opět budou prdět tchoři, zlobit se nebudeme :-)


Vaše Lady Tattooch

Žádné komentáře:

Okomentovat