Vánoce

Jaký jiný článek by měl být první "povánoční", než ten o Vánocích :-)

Tedy konkrétně o Štědrém dni.

U nás se držíme už pár let zajetého scénáře.

Na svátky přijede brácha s rodinou a Štědrý večer, včetně večere, trávíme všichni u našich rodičů.

Bydlíme v dvou generačním domě, takže pro nás to znamená jen seběhnout o patro dolů :-)

Tímto MOC děkuji mojí mamce, která vždycky tak perfektně připraví večeři!

A není to nic snadného!

Je nás totiž pořádná tlupa.

6 dospělých a 4 děti, celkem tedy 10 kousků.

Máme se co vejít ke stolu.

Ještě, že už nemáme v plánu se dále rozmnožovat, museli bychom koupit větší stůl :-)

Především přítomnost 4 dítek zaručuje, že jsou Vánoce vždy kouzelné.

3 z nich věří 100% na Ježíška, jedna už je teda na pochybách, ale i tak to "hraje" s námi :-)

Pro ty z Vás, kteří sledují můj Instagram nebo jsou mými přáteli na soukromém FCB, budou některé fotečky důvěrně známe, ale je tu i pár nových.

Outfit letošních Vánoc - šedožlutý ;-)

Jedna klasická stromečková

Hodujeme - řízky a klobásy. Na kapry mi moc nejsme.

Vyhlížení Ježíška.
Některým trochu docházela trpělivost ;-)

Všichni po hromadě a spoooousta dárečklů

Každý rok nás čekají i druhé Vánoce u druhé babičky (tchýně).

Takže další dávka dobrého jídla a další nálož dárečků!

Letos tam s námi slavila i prababička (85 let) a já mám velikou radost z fotky, kterou jsem pořídila.

Je to sice jen mobilem, takže žádná extra kvalita, ale VŠECHNY focené objekty se dívají do objektivu (což je především v případě našich dětí velká vzácnost), ale hlavně - kdo z Vás má fotku se svou prababičkou!

Já, asi tím, že už od mala nemám ani jednu babičku a dědu (natož ty pra...), tohle vnímám nějak intenzivněji.

No tahle fotka půjde i přes své nedostatky do rámečku!

Prababička s pravnoučátky

A co dárečky?

Myslím, že Ježíšek donesl téměř vše, o co byl žádán.

Pod stromečkem byla jak lítací víla, zmrzlinovač a plyšový Filla koník, tak spousta stavebnic, puzzlíků, auťáků a ani mikrofon nechyběl :-)

Největší radost u Barborky udělal ale jednoznačně tablet - to je dárek nad dárek!

Nejraději pečuje o POUáka (takové tamagotchi, které je potřeba krmit, léčit, umývat, dávat spát a hrát s ním hry), také má ráda různé omalovánky, puzzle, hledání rozdílu, nebo ráda "zapaří" Toma a Jerryho či Mášu a medvěda :-)

Musím to ale dost regulovat, protože se toho zatím nemůže nabažit a nejraději by ho vůbec nedávala z rukou.

Další velice očekávaným dárkem byl šicí stroj.

Musím říct, že zprovoznit ho, mi dalo víc práce, než zprovoznit ten můj "opravdovský".

Návod není moc podrobný.

Ale šíje a kupodivu šije docela dobře.

Jen se mu neustále vyvléká niť a Baru ještě není ve věku, kdy by jí zvládla sama navléknout.

Takže bez mé asistence to nejde.

Včera ale ušila dva pytlíčky (prý pro ní a pro Štěpu na zuby pro Zoubkovou vílu), tak z toho se moc radovala.

No jako seznámení se světem šití, to bude myslím dobré, hlavně až trošku povyroste.

Třeba jí to chytne jako mě - vůbec by mi to nevadilo :-)))

U Štěpika jednoznačně nejvíc zabodovalo auto s vozíkem.

Převáží teď kdeco kdekam :-)

Takový malý kurýr.

A garáže.

To byla sázka na jistotu.

Měla jsem odzkoušené u kamarádky, kde jsme byli na návštěvě a Štěpa tam garáže testoval, že u tohohle vydrží snad hodiny.

Neustále vkládání a vyndávání aut, je prostě nekonečná zábava!

Mě o letošních Vánocích nechybělo nic.

Rodina pohromadě, všichni zdraví ( u chlapů teda trochu rýmička, ale snad mi odpustí, že tu - narozdíl od nich - za nemoc nepovažuji :-))), jiskřičky v dětských očích, radost z dárků, spoooosta dobrého jídla, pohádky, klid a mír...

Za rok bych si to přála stejně, Ježíšku!

Vaše Lady Tattooch

4. adventní a vánoční stromeček

Na adventním kalendáři toho už moc k odstřihnutí nezbývá a už mi i dochází nápady, čím dětem každý večer napěchovat punčochy, aby bylo ráno aspoň trochu nadšení…

Předpokládám, že všude teď vládne podobný scénář jako u nás: děti už jsou netrpělivé, protože čekání na dárky se jeví nekonečné, dospěláci nervózní z toho, že nic nestíhají.

Držíme se tohoto modelu každoročně, tak proč letos něco měnit :-)

Tím "dospěláci" jsem samozřejmě míněna výhradně JÁ.

Tatínek je v klidu, na zařizovaní má mě :-))

Ale ani v tomto myslím nejsme jako rodina nějakou výjimkou.

Stromeček, o kterém to dneska bude, máme už od úterý.

Vždycky jsem ho strojila den, max. dva před Štědrým dnem, ale jelikož jsem „vánoceholik“, řekla jsem si letos, proč ho nepozvat domů o pár dní dřív, abychom si ho pořádně užili

Jediným nedostatkem našeho zeleného fešáka je fakt, že je to „umělák“ :-/

Nikdy mi to nějak nevadilo, naopak mi to přišlo docela praktické – nic neopadává, člověk ho nemusí každoročně shánět a platit za něj, je až geometricky pravidelný…

Ale…

… chybí mu ta vůně, je každý rok úplně stejný a je až geometricky pravidelný…

No prostě myslím, že letos je to naposledy, co s námi tenhle shluk zelených kartáčů na lahve tráví Vánoce.

Příště „naživo“, s tou krásnou vůní, nepravidelností a klidně i tou trochou bordelu, co se sebou nese!

Já, takový milovník větví a klacků, si přeci nemůžu nechat ujít příležitost nastěhovat si domů legálně celý strom!

Loučí se s námi v šedobílém kabátku s trochou šišek.

Rozjasňuje ho řetěz svítících hvězdiček, který měl tak zářivě bílý kabel, že jsem jednotlivé spojnice mezi hvězdičkami musela přetřít na zeleno, aby to tak nebilo do očí.

Strom zdobím vždy v noci, aby měly děti ráno překvapení.

Je tedy jakože "od Ježíška".

Ale je možné, že do budoucna budeme zdobit společně.

My to tak dělali, když jsem byla malá a moc mě to vždycky bavilo.

Zatím je tedy představa stromu, skleněných ozdobiček, háčků a našich dvou neustále pobíhajících dětí spíše ze sekce "horor".

Ještě si asi nějaký ten rok vychutnám zdobení v klídku, jen já, stromek a hrnek svařáku ;-)

O letošní "ranní překvapení" se postarala spíš krabice, která slouží jako podstavec pod stromek, aby byl vyšší.

Děti běhaly kolem krabice a jásaly, že už mají první dáreček.

To že na krabicí stojí 1,5 metrový světýlky zářící stromek, nějak přešly bez komentáře...

Přikládám to rozespalosti :-)

Užijte si krásně zbytek 4. adventní, stejně tak jako zbývající 3 dny.

V předvánočním chaosu zachovejte chladnou hlavu.

Ty z Vás, co panikaří, šílí a propadají depresím z toho, že to určitě všechno do čtvrtka nestihnou, plně chápu - mám to stejně.

Vám, co jste byli zodpovědní, začali s přípravami dřív a máte už vše nachystané, závidím!

Jelikož ale nejlíp pracuji ve stresu a časovém presu, je asi vše jak má být ;-)

Jóóóóó a už nám kvete barborka!

Vaše Lady Tattooch

HAND MADE Vánoce - 4. díl - kaštanový likér a sirup do svařáku

Začínám být už trošku monotématická, já vím, ale slibuji, že tohle už je poslední, max. předposlední článek na téma HAND MADE Vánoce, co se "skleničkování" týká.

Také už mi dochází slova pro to, jak vyjádřit, že je to "snadné, časově nenáročné a ve výsledku geniální", takže napíšu, že i dnes je to snadné, časově nenáročné a ve výsledku geniální :-))

A o co půjde?

Tentokrát čistě pro dospěláky - trocha alkoholového opojení.

KAŠTANOVÝ LIKÉR a SIRUP DO SVAŘÁKU

V tomto případě platí - nejlepší nakonec!

Především ten sirup považuji za naprostou bombu!!!

Tak jdeme na to!

S I R U P    D O    S V A Ř Á K U

Odkaz na recept mi poslala kamarádka Áďa a já jí za to budu do konce života vděčná :-)))

Pochází z "Kuchařky pro dceru".

Sirup už mi zpříjemnil pár adventních večerů a já vážně bojuji s tím, abych nezkonzumovala zásoby určené jako dárky pod stromeček.

Budu si muset nakoupit koření a uvařit další várku JEN pro mě!

Tajemství téhle lahody, která se dá použít nejen do svařáků, ale i do punčů, spočívá v tom, že je koření povařeno s karamelizovaným cukrem, mimo víno.

Při přípravě klasického svařáku nemůžete nechat koření ve víně ten správně dlouhý čas, protože zahřívat můžete jen chvilku, aby Vám nevyprchal alkohol.

V tomto případě má ale koření čas prostoupit do sirupu - nějaký čas se v něm vaří a pak se v něm ještě celou noc louhuje -  a myslím, že je to znát!

Potřebujeme:

• 1 kg cukru
• 1 l vody
• 25 g badyánu
• 20 g hřebíčku
• 30 g skořice (celé)
• 10 g nové koření
• kůru z 1 citrónu a 1 pomeranče

Cukr dáme (raději do většího) hrnce a na středním až silném plameni zahříváme.

Já se trochu bála připálení, tak jsem cukr podlila malou sklenkou vody.

Cukr nám začne hnědnout.

A teď je důležité vychytat tu správnou barvu!

Moc hnědý by byl už příliš hořký.

Z tohoto důvodu jsem nepoužila cukr třtinový, který obvykle při vaření používám, ale vzala jsem bílou klasiku, abych mohla lépe pozorovat proces hnědnutí :-)

Autorka receptu uvádí, že by měl být cukr jako liščí srst.

V té chvíli do něj přilijte 1l vody.

Karamel Vám ztuhne.

Přiveďte opět k varu a chvilku povařte, než se vše znovu nerozpustí.

Poté přidejte všechno koření a kůry z citrónu a pomeranče.

Já jsem kůry okrajovala malým struhadýlkem, abych získala jen tu vrchní "barevnou" část, bílé podkoří je totiž hořké.

Směs vařte 5 minut a nechte přes noc v chladu odležet. 

Ráno zceďte do vhodné lahve nebo sklenice a je hotovo!

Skladujte na tmavém místě.

Když pak budete mít chuť na svařené víno, ohřejte 2 dcl bílého nebo červeného a do něj přidejte cca 3 lžíce sirupu.

Pak už jen dozdobte plátkem citrónu nebo pomeranče a užívejte si chvilky blaha :-))

Z výše popsané dávky jsem měla cca 8-9 skleniček (0,21 l), které vidíte na fotkách.

Celkem tedy něco přes 1,5 litru sirupu.

K A Š T A N O V Ý     L I K É R

I tady jsem dala na tip od kamarádky. 

Tentokrát děkuji Dádě. 

Prý ho u někoho pila a byl moc dobrý.

Po přečtení receptu jsem si říkala, že do likéru nejde nic špatného, tak že to musí být dobré :-)

Původně jsem chtěla klasiku vánoc - tedy vaječňák, ale pak jsem usoudila, že ten budou mít všude, tak nebude od věci připravit likér trochu jiné příchutě.

Navíc tento neobsahuje žádnou "kazící se " přísadu, jakou jsou vajíčka, takže je to bezpečnější :-)

Potřebujeme:

• 500 ml šlehačky ke šlehání
• 8 kostek hořké čokolády
• 2 Salka (Víte, že Salko se vyrábí  u nás, tedy v Hlinsku, kde žiji? Takové mini městečko jsme a takovou maxi dobrotu produkujeme :-)))
• 6 ks ledových kaštanů
• 350 ml rumu

Ve šlehačce rozpustíme čokoládu a kaštany a za stálého míchání chvilku provaříme.

Necháme vychladnout a poté do směsi nalijeme Salka a rum.

Tady musím zmínit, že v původním receptu, který jsem našla někde na netu, byl na toto množství uveden 1l rumu!

No nevím...

Zřejmě byl autorem receptu někdo, kdo se toho nebojí :-)

Já dala rumu 350 ml a je to myslím akorát.

Takže radím, rum raději přilévejte postupně, dokud nezískáte tu správnou, vyváženou a Vám vyhovují chuť.

Při vmíchávání Salka a rumu jsem si pomohla ručním mixérem, aby byl likér pěkně dohladka vyšlehaný.

Chutná to podobně jako Baileys :-)

A toto (viz fotka níže) je množství, které mi z toho vylezlo.

Celkem 1,5 l likéru.

U nás přichází likér obvykle na řadu na Štědrý večer, když už je po všem, tedy všechny dárky rozbaleny a dětská část osazenstva je uspána...

Pak zasedáme k TV a "pocuckáváme" :-)

Mezi námi, mě by vůbec nevadilo, kdybych místo likéru "pocuckávala" samotné Salko, to je stejně "The BEST" !!!

I tyhle dva dnešní tipy mohou dle mého skvěle potěšit pod Vánočním stromečkem!

Pravidelní čtenáři už ví, ale pro nováčky:

předchozí 3 díly HAND MADE Vánoc najdete TADY, TADY  a TADY.

V prvním dílu máte i návod, jak na etikety :-)

Jak jsem psala v úvodu, jsou tohle zřejmě jedny z posledních tipů na "hand made" dárečky.

Nápady by ještě nějaké byly, ale už bohužel není čas na jejich realizaci, jelikož kromě dárků z kuchyně budu letos rozdávat i dárky od šicího stroje a nééé všechny mám dokončené...

Takže dost vaření a vzhůru ke stroji...

Raději ani nemyslím na to, že bych ještě potřebovala udělat nějaký ten úklid, napéct ještě nějaké to cukroví, balení dárků také zhltne nějaký ten čas, nemluvě o e-shopu, který teď před Vánoci samozřejmě frčí nejvíc, takže musím stále vyrábět :-(

Do toho bych samozřejmě chtěla být vzorná hospodyňka, dobrá matka a manželka - tedy nonstop navařeno (alespoň 3 chody), vypráno, vyžehleno, ponožky zaštupované...

No jak řekla jedna moje kamarádka na FCB:

" Na Vánoce prostě není čas, mít čas". 

Nikdo mě samozřejmě do ničeho z výše uvedeného nenutí, je to moje volba, takže si nestěžuji (stejně by mi to k ničemu nebylo), jen konstatuji :-))

Užívejte posledních 10 dní do Vánoc!

Vaše Lady Tattooch

3. adventní a vánoční výzdoba

Adventní neděle jsem se rozhodla věnovat čistě vánočním tématům.

I když je fakt, že poslední dobou je většina témat na blogu vánočních…

No jo, prostě je to teď téma číslo jedna, navíc téma, které miluji!

Dnes to tedy bude o vánoční výzdobě u nás doma.

Nějak extra jsem to letos nepřeháněla, barvy jsem nezapojila téměř vůbec.

Já prostě jedu na té své šedo-bílo- přírodní vlněně.

Něco jsou takové moje „evergreeny“, které u nás už nějakou dobu pobývají a zůstanou určitě i po Vánocích.

Třeba SVÍTÍCÍ VĚTVE nebo KLACÍKOVÝ SVÍCEN.

Něco je čistě vánoční..

Jo a nevíte, jestli existuje úchylka na klacky a šišky?

Kdybyste někdo věděl, napište mi to.

Určitě tuhle nemoc mám, tak abych svou diagnózu uměla pojmenovat ;-)

Z minulé procházky lesem jsem zase dotáhla pár klacků, z který jsem vytvořila „větvový stromeček“. Stačilo k sobě svázat pár klacíků, nazdobit a pověsit. 

Šel by i jen tak někde opřít.

Takový malý předvoj toho „opravdového“ stromku, který nazdobím už každým dnem, abychom si ho pořádně užili.

Větev hraje hlavní roli i v mé další závěsné dekoraci. 

O téhle větvi jsem psala už TADY, kdy se na ní houpaly podzimní lístky. 

Ty teď musely udělat místo pro lucerničku, šišky a andělíčky.

Šišky na niti, o kterých byl pro změnu TENTO článek se přestěhovaly na balkón.

Ale protože doma být bez šišek nemůžeme, udělala jsem aspoň šiškový věnec na dveře v obýváku. 

Jednoduchá záležitost – polystyrénový věnec jsem nastříkala na hnědo, oblepila šiškami, z nichž některé byly trochu stříklé na bílo. Pak už jen pár stříbrných kuliček a plsťových vloček a bylo.

Ani balkón nemohl zůstat bez zimního kabátku, o tom podzimním, který nosil předtím, jsem psala TADY.

Ale dost už slov!

Pojďte dál.

A nezouvejte se ;-)

Balkón ve svém zimním kabátku.

Větev, kam se podíváš.

Šiškový věnec, dóza na perníčky - aktuálně prázdná, zrovna se chystám na letošní 5. dávku perníčků - a barborky, které snad do Štědrého dne rozkvetou.

Šišky na niti a jejich nové útočiště na balkóně. 

Kuchyňské okno zdobí lucerničky a hvězda, aby se mi pěkně vařilo.

Jmelí zavěšeno, můžeme se líbat o sto šest ;-)

Vaše Lady Tattooch

HAND MADE Vánoce - 3.díl - pečený čaj a pravý vanilkový cukr

Vánoce se kvapem blíží, ani se mi to šííííleně malé číslo nechce napsat, ale UŽ ZA 12 DNÍ !!!

Takže je potřeba máknout a pokud chcete jako já dávat dárky s kouskem Vaší duše, kterou do nich vtisknete tím, že je sami vyrobíte, je nejvyšší čas!

Připomínám, že další dárky tohoto typu najdete v předchozích dvou dílech „HAND MADE „ Vánoc, tedy TADY a TADY.

Dneska si opět osladíme život, resp. osladíme ho někomu pod stromečkem, a to PRAVÝM vanilkovým cukrem a pečeným čajem.

P R A V Ý    V A N I L K O V Ý     C U K R

Někde jsem četla, že to, co kupujeme jako „vanilkový cukr“ (nedejbože „vanilinový cukr“), nevidělo vanilku ani z vlaku… 

Tip na svůj vlastní vanilkový cukr, na kterém se podílí opravdový vanilkový lusk jsem tu na blogu už kdysi zmiňovala v TOMTO receptu. A napadlo mě, že by to vlastně mohl být i pěkný vánoční dárek.

Opět je to velice nenáročné a přitom výsledek stojí za to! 

Já osobně ho používám skoro do každého sladkého receptu, používám ho i při tvorbě pribiňáčků pro děti apod.

  

Jak na to?

Vezměte cca 200 – 300g cukru (já používám třtinový) a jeden vanilkový lusk, který si pokrájejte na cca 1cm kousky. Pak už stačí jen společně pomlet. 

Já melu na starém kávovém mlýnku, který to rozemele v podstatě na takový „moučkový“ cukr.

Tak snad podobný mlýnek také vlastníte . 

Možná by něčeho podobného šlo dosáhnout i v mixéru, nebo tyčovým mixérem, ale vlastní zkušenost nemám. 

Každopádně si myslím, že i kdybyste cukr spolu s vanilkou pomleli jen tak nahrubo, bude to stačit. Když budou pak společně chvilku vegetovat v jedné skleničce, cukr do sebe vanilkové aroma krásně nasákne.

P E Č E N Ý    Č A J

Veliká delikatesa!

Stačí zalít 2-3 lžíce horkou vodou. 

Nejen že si vychutnáte lahodný čaj hrající všemi možnými chutěmi, ale ještě si pošmáknete na ovoci provoněném vanilkou, skořicí a kapkou rumu…

Potřebujete:

• 1 ananas
• 2 jablka
• 2 hrušky
• 4 mandarinky
• 2 citróny
• 1 pomeranč
• 1 granatové jablko
• hrst lesních plodů (v tomto období mražené, to dá rozum :-))
• 0,5 kg cukru
• hrnek vody
• panák rumu
• vanilkový lusk
• skořici (2 špalky)
• 5 křebíčků

Citrón a pomeranč zbavte kůry (včetně bílého podkoří), ananas okrájejte až na dužinu, mandarinky oloupejte a rozdělte na měsíčky. Všechno ovoce pokrájejte na kostičky. Z granátového jablka „vydolujte“ kuličky.

. Vše dejte do pekáčku, zasypte cukrem, promíchejte. 

Volně pohoďte skořici, hřebíček a vanilkový lusk a podlijte sklenicí vody.

Pečte v troubě (horkovzduch) na 180 stupňů asi hodinu. 

Po hodině pečení přidejte lesní plody a cca 1 panák rumu, trochu promíchejte a pečte dalších 10 min.

Hned po vyndání „naskleničkujte“.

Víčka pořádně utáhněte a postavte dnem vzhůru.

Nechte takto otočené úplně vychladnout, klidně přes celou noc.

Skleničky se Vám tak trochu zavaří a čaj vydrží i několik týdnů .

Z této dávky jsem měla 7 sklenic o objemu cca 0,4l.

Věřím, že potěšíte nejednoho labužníka!

MALÝ TIP NA ZÁVĚR

Jako dáreček můžete klidně věnovat i trochu Vašeho cukroví.

Když se pěkně zabalí, tak i to může být milý originální dárek.

Znáte to, každý je na Vánoce  toho "svého" už přecpaný, tak myslím, že rád ochutná vzorek i z jiné továrny ;-)

PS: psala jsem to ve dvě v noci, tak snad tam není moc chyb :-))

Vaše Lady Tattooch