neděle 21. března 2021

Kuchyň


Dneska to bude o kuchyni.

Ještě než vznikla, snila jsem si o ní v hlavě snad tisíckrát. 
Sny se zhmotnily a naše kuchyň je místem, ve kterém je mi strašně moc dobře...
Hned jde vaření, které probíhá v dnešní lockdownové době snad nonstop, lépe od ruky.


Tak tímhle návrhem z Ikei to začalo! 

Měli jsme to štěstí, že v době, kdy se naše kuchyně teprve rodila v mé hlavě, 
byla ještě možnost domluvit si schůzku přímo v Ikee a plánovat s odborníkem tzv. face to face. 
Stačilo dovést rozměry místnosti, včetně umístění okna a odpadů, nastínit představu 
a pak už  jen přihlížet tomu, jak se můj sen zhmotňuje, i když zatím jen v 3D plánovači...
Řeknu Vám, byl to úžasný pocit!

Ani v lockdownu není plánování s Ikeou pasé, jen se přesunulo z obchodního domu 
do Teamsů od Microsoftu, my pomocí Teamsů dolaďovali poslední detaily a i to bylo fajn.

Skvělé také je, že dostanete Váš návrh uložený se všemi komponenty, 
i těmi nejdetailnějšími, nemusíte tedy už sami lovit kde jaký šroubek a úchytku, 
necháte si návrh kuchyně překlopit do nákupního košíku, zaplatíte a je to. 
Nechybělo nic, kromě položek které nebyly v dané chvíli skladem 
a které později Ikea zadarmo dovezla.


A tady je realita. 
Realita, z které se mi i po čtvrt roce vždycky ráno malinko zatají dech, když do ní vcházím,
 abych nám uvařila kotel černého čaje s medem a citrónem 
a nachystala něco dobrého k  snídani.

Světle krémová Bodbynka byl sen, stejně tak jako pracovní deska v dekoru dřeva, ladící s podlahou. 
Na to, že jsem obě varianty neměla možnost porovnat, to celkem klaplo 
a desce a podlaze to opravdu poměrně ladí.

Bála jsem se menšího prostoru. Přeci jen naše předchozí kuchyň byla obrovská. 
Ale světe div se, když se vše dobře uspořádá a promyslí, 
prostoru (hlavně úložného) je nakonec více než jsme měli dříve.


Jak jsem již zmínila, kuchyň se zrodila v mé hlavě, můj muž jí viděl jen tak zběžně na obrázku, 
dal mi prostě volnou ruku a proto mu musím zde složit velikou poklonu, 
protože on byl ten, co jí sestavil. A sestavovat něco, co v podstatě ani nevíte, 
jak má ve finále vypadat, je poměrně oříšek.

Celkově sestavovat něco z Ikei, když ten systém nemáte najetý je oříšek. 
Prý kdyby to měl dělat znovu, měl by to asi 3x rychleji. 
U spousty věcí prostě člověk zjistil až po sestavení, že chybí nějaká součástka, 
která měla být vmontována už na začátku, takže rozebrat a znovu. 
A to se dělo pomalu u každé druhé skříňky... 
Bylo to luštění z návodů a moje navigace po telefonu, protože když Jíra sestavoval, 
já byla obvykle v práci a fungovala jenom jako přítel na telefonu. 
Ale není to nic proti Ikee, tu musím pochválit, protože to mají vymyšlené skvěle 
a všechno parádně sedělo, jen dostat do rukou ten systém.


Další věc, za kterou musím mého muže moc pochválit, jsou obklady.
Nikdy to nedělal a já mu ještě na to jeho "poprvé" vybrala takové plastické kachličky, 
co mají skosené hrany. Vymyslet, jak se kde bude co napojovat, zařezávat atd., 
to bylo něco na procvičení mozkových závitů.
No ale popral se s tím královsky a na obkladovou premiéru to je prostě nádhera!

I zařezávání pracovní desky jsme se báli.
Přeci jen má člověk jen jeden pokus, ale i ten vyšel na výbornou. 
Sečteno a podtrženo, je prostě úžasné, když má člověk doma šikovného chlapa! 
Tolik věcí to usnadní!









Nejvíc nadšená jsem z toho, jak mám všechno pěkně po ruce 
- hrnce hned pod varnou deskou, kořenky v zásuvce vedle ní či výsuvný koš u dřezu 
a největší vychytávka je v rohové skříňce, která skýtá obrovský prostor, 
ale pro svou hloubku špatně dostupný.
Ikea má pro takovéto prostory speciální  výsuvný díl . Takové dvě police ledvinového tvaru,
 které se dají úplně celé vysunout a kde mám v podstatě všechny zásoby. 
Vše mám uložené ve sklenicích, popisky pěkně na víčku, aby bylo hned jasné, kam šáhnout. 





Dalším mým snem bylo mít kávový koutek.

Když jsem si asi před rokem kupovala od kamarádky černou skřínku s šuplátky, 
vůbec jsem nevěděla co s ní (mít jsem jí ale musela, když byla za výbornou cenu, rozumíme si) 
a tak skončila ve sklepě a čekala na svou chvíli. Dočkala se! 
Skvěle vyplnila prázdný prostor v kuchyni a splnila mi tak můj kávový sen.
V šuplátkách mám schované hrníčky, talířky, cukřenky, skořici na napěněné cappuccino a zásoby čajů. 
Všechno pěkně po ruce na jednom místě.

Hlavní roli tu hraje samozřejmě kávovar, DeLonghi Magnifica S, který našemu kávovému ráji vévodí, 
můžu všem vřele doporučit. Kávičku vždy čerstvě namele, sám se vyčistí jak při spuštění,
 tak při vypínání, no člověk prostě jen zmáčkne tlačítko a výborné kafíčko je na světě...
 Řekla bych, že je to už takový ten "lepší" kávovar, co ale nestojí svět, jako jiné, jemu podobné...











Vaše Lady Tattooch

sobota 6. března 2021

Medvědi pro Štěpu


Slíbila jsem, že pokud se šití zadaří, pochlubím se s výsledky 

a tady je první vlaštovička.


Pokud nebudete detailisti, určitě lze tenhle medvědí počin označit za podařený. 
Líbivost kousku má na svědomí především roztomilá medvědí látka z LÁTKOBRANÍ 
a perfektně padnoucí střih od FAZONETKY.


Trochu info k látce - jedná se o žakár, šila jsem z něho poprvé.
Šilo se z něj moc pěkně. Svou strukturou mi připomíná takovou jakoby slabší svetrovinku,
je moc příjemný.

Střih od Fazonetky na raglánové triko je můj hodně oblíbený. 
Připadá mi, že je přesně určený na takové vytáhlé hubeňoury, jako je Štěpa.


V tomto případě jsem chtěla, aby byl finální kousek trochu volnější 
a Štěpa ho mohl nosit jako takový svetřík, pod které lze ještě vzít tričko. 
Takže jsem zvolila místo obvyklé 140 velikost 146 a zkrátila o cca 8 cm rukávy i délku. 
Jen pro představu, kdyby někdo chtěl šít a nebyl si velikostí jistý Štěpa má 133 cm a váží 28 kg.














A příště se pochlubím tričkem pro Baru :-)


Vaše Lady Tattooch

neděle 28. února 2021

Víkendová procházka



Tenhle víkend se s tím minulým nedá, co se počasí týká, srovnávat.
Je pravda, že dnes už u nás prosvítá sluníčko, ale zima je pěkná.

Tak si na ten minulý, prosluněný a teplý, aspoň zavzpomínám
a odložím si sem pár foteček z naší procházky. 
Vzali jsem to na Betlém, což je taková památková chlouba našeho městečka. 
Pokud někdy v době "bezlockdawnové" budete mít cestu kolem,
 určitě se zastavte omrknout roubené chaloupky z 18. století, 
které vévodí středu našeho města. 
A perlou tohohle souboru lidových staveb je kavárna Mandala,
 sídlící právě v jedné z roubenek a pyšnící se tou nejlahodnější kávou
 a těmi nejchutnějšími dortíky široko daleko!!!

No a tu jsme samozřejmě nemohli vynechat. 
Moje děti po mě obě podědily lásku ke kávě, 
takže jsme si u výdejního okénka dopřáli 3 cappuccina, 
čoko-jogurtový dortík a švédský plněný vdolek. 
Bylo to blaho!





















Vaše Lady Tattooch