Na bílo...

Tak tohle bylo zaručeně největší DIY mého života!

Ale od začátku...

Bílý nábytek je odjakživa můj VELKÝ sen.

Jelikož jsme ale vybavení našeho bydlení zdědili po rodičích 

(a byli jsme za to vděční, na nové bychom, především v době stěhování, neměli),

barvu jsme si vybírat nemohli.

Rustikální provedení by mi ani tak nevadilo, jen ta barva...

Pak jsem ale kdesi na Facebooku zahlédla ukázku tvorby jedné nábytkářské firmy, 

kde rustikál přetírali na bílo.

A bylo to!

Zárodek jednoho VELKÉHO  plánu se zrodil!

Zpočátku by mě ani ve snu nenapadlo, že bych si nábytek renovovala sama.

Já, která s takovými věcmi nemá vůbec zkušenost!

Štětcem jsem natřela tak maximálně TENHLE košík.

Jinak barvu vždycky radši jen ve spreji.

No byla jsem natěračské embryo.

Navíc jsem si říkala, že nábytek bude asi chtít obrousit.

Že nátěr bude asi smrdět, takže bude potřeba vše vytahat z interiéru...

Vypadalo to, že není jiná možnost, než zadat to nějaké firmě.

Než jsem zjistila na kolik by to vyšlo...

Přeci jen, nejde o jednu poličku.

Myšlenky na bílý nábytek jsem se ale nechtěla vzdát...

A pak přišel opět Facebook, který mě přivedl k úžasné barvě a vše se najednou začalo zdát méně komplikované.

No podtrženo, sečteno:

JÁ TO ZVLÁDLA!!!

A SAMA!

Lidí, co nevěřili, že to dokážu byla spousta.

Všichni rozmlouvali, naznačovali, že to není úplně dobrý nápad...

No vlastně byl jen jeden člověk, který řek:

"Jdi do toho, nic to není!"

Už jsem Ti to říkala, ale ještě jednou Ti tímto děkuji takhle veřejně, Kristý, 

za to, že jsi mě OPĚT A UŽ PO NĚKOLIKÁTÉ dodala odvahy!

Tak a teď jak to tedy u nás vypadalo před mým bílým zásahem:

A jak to u nás vypadá nyní:

Toho plesnivého, flekatého a úděsně oranžového gauče si, prosím, nevšímejte! 

Už se rýsuje nový, zřejmě šedivý!

A teď trochu technických informací, 

kdyby se chtěl někdo náhodou pustit do něčeho podobného.

Všechno mají na svědomí tyhle barvy a vosk:

Jedná se o úžasné křídové barvy Annie Sloan.

S barvou se krásně pracuje a je ředitelná vodou,

takže NESMRDÍ a můžete s ní pracovat i v interiéru!

Vždy jsem skříň(ku) vyklidila, odtáhla trochu od zdi a jela jsem :-)

Na výběr je spousta barev.

Já používala odstín Old White.

Barvy a vosky jsem kupovala na Patina House.

Ani vlastně nevím, jestli někdo jiný barvy Annie Sloan tady v ČR nabízí, 

každopádně na tento e-shop nedám dopustit.

Rychlejší dodání jsem snad ještě ani nezažila.

Objednala jsem například v pondělí v 10 hod dopoledne a v úterý v 9 ráno mi je pošťák přivezl!

Oni prostě ani nečekají na připsaní platby, barvy hned frčí k Vám.

Asi vědí, jak jsou lidé, co něco renovují nedočkaví a jak moc se těší na výsledek :-))

Nábytek jsem nijak nebrousila.

Stačí odmastit.

K tomu jsem používala odmašťovač z Lidlu:

Ani náčiní jsem moc nepotřebovala.

Vystačila jsem si s pár štětci a válečkem.

Na výše zmíněném e-shopu prodávají i speciální Annie Sloan štětce, 

ale já nechtěla tolik investovat a můžu potvrdit, 

že to jde i s obyč výbavou :-)

Některé plochy je lepší natírat štetcem, někde Vám zase lepší službu udělá váleček.

Na to si přijdete sami.

Například na boky skříní, či na velké plochy uvnitř prosklených skříní nebo na police je váleček opravdu urychlovadlo.

Barva je pěkně hutná a krásně kryje.

První vrstvu doporučuji neředit nebo naředit opravdu malilinko.

Druhou vrstvu naředit trochu víc.

Více vrstev potřebovat ani nebudete.

Jen pár místeček jsem přetírala 3. vrstvou.

Obvykle jsem jeden den natírala první vrstvu a druhý den druhou.

Ale myslím, že by to šlo obojí i v rámci jednoho dne, barva schne rychle.

Barva je dokonce tak úžasná, že si jako jediná poradila s plastovou židličkou z Ikei.

Židlička je původně červená, už několikrát jsem se jí pokoušela přetírat všemožnými barvami 

(je pravda, že jsem nikdy neměla speciální barvu na plast) 

a nikdy nic nedrželo, vše se odloupalo.

Anie Sloan drží zatím perfektně :-)

Barvu je ještě potřeba zafixovat voskem.

Annie Sloan nabízí vosk jak v čirém, tak v tmavém provedení.

Já samozřejmě voskovala tím čirým, ale moc hezky vypadá i tmavý vosk na bílé, 

udělá to moc hezkou patinu.

Nebo ho můžete dokonce pomocí barev tónovat.

Vosk se nanese ve slabé vrstvě, 

spotřeba vosku opravdu není veliká,

a hadříkem se nábytek vyleští.

Leštění jsem vždy prováděla až po 24 hod od navoskování, jde to lépe.

Vosk barvu zafixuje. Povrch je pak odolnější.

Navoskovaný nábytek můžete klidně zase natírat.

Pokud chcete zvýšit odolnost, voskujte víckrát.

Ještě musím zmínit, že není třeba se bát prosklených míst. 

Já měla dvě velké, dost prosklené komody, 

myslela jsem, že vše budu muset dlouze olepovat a pak strhávat, 

abych sklo ochránila před barvou

.

Ve finále se ukázalo, že zamazání skla není vůbec problém.

Po zaschnutí barvy šlo vše ze skla krásně odstranit škrabkou.

A co cena?

Kolik myslíte, že by takovýhle nový obývací pokoj asi vyšel?

No asi dost...

Neříkám, že jsou barvy z nejlevnějších a té práce také nebylo zrovna málo, ale ve finále mě to celé vyšlo na:

6.000,- Kč

6x 1kg barvy (820/ks)

2x vosk (390/ks)

+ štětce

V obýváku máme opravdu hodně nábytku, 

za gaučem je ještě veliké zábradlí na topení, 

které není vidět + jsem ještě natírala štokrdle a tu Ikea židličku.

No na tolik kousků cena myslím dobrá :-)

Celá proměna mi trvala asi měsíc.

Ale mám pocit, že kdyby se člověk "hecnul", měl čas jen na to, 

a pracovalo by se více lidech, zmáklo by se to i za víkend.

Já, díky tomu že mám dvě malé děti, 

jsem mohla natírat víceméně jen po nocích.

Děti chodí spát tak v 9 a já ráno vstávám v půl 6 do práce, 

takže toho prostoru k práci přeci jen tolik nebylo.

Můj muž mi na začátku nadšeně pomohl asi s jedním nátěrem, pak nadšení opadlo a bylo to jen na mě.

Ale byl to celé můj výmysl. S tím jsem do toho šla.

Myslím, že on si do poslední chvíle myslel, 

že to nemyslím vážně.

Až když přišel první balíček s barvami věděl, že jde do tuhého a že jsem si opravdu nedělala legraci.

Ale je pravda, že mi udělil pár cenných rad 

a postaral se o odšroubování/našroubování úchytek a tak.

 

Přesně jak hlásá srdíčko, které jsem zavěsila na jednu z BÍLÝCH komod:

Následuj své sny!

Já si jeden velký sen splnila.

Stálo mě to hodně sil, 

hodně věcí šlo díky natírání stranou (to jste na blogu asi i pocítili),

ale stálo to za to!!!

Asi si říkáte, že štětec teď dloooouho nemusím vidět, natož držet v ruce, 

ale omyl.

Ještě je tu přece kuchyň!

Tak s tou se Vám pochlubím zase někdy příště,

snad brzy!

Vaše Lady Tattooch