Domeček

 

Zdravím Vás po dloooouhé době. 

Chtělo by se mi blog oplakávat, kvůli tomu jak trpí a zeje poslední měsíce, no možná už roky, prázdnotou, ale takových úvodů už jste ode mne myslím četli dost.

Také by se mi chtělo napsat, že teď se do toho zase opřu a budu přispívat o sto šest, ale to už by mi asi nikdo nevěřil, protože ani já sama nevím, zda znovu chytnu blogerskou slinu. Mým věčným nepřítelem je čas. Pokusím se zabojovat a trochu ho srazit na kolena, ale boj to nebude lehký, no uvidíme…

Moc děkuji za trpělivost a přízeň, protože čísla ukazují, že blog i přes jeho nečinnost, stále poměrně hojně navštěvujete. Moc si toho vážím a hřeje mě u srdce, že na něm stále nacházíte inspiraci i když není zrovna aktuální.

Ale zpět k tomu, co bych si tu chtěla uložit, zaznamenat a jednou si o tom třeba číst, protože to je v mém životě zlomová událost.

❤  MÁME NOVÝ DŮM  ❤

A nový je opravdu nový, takže takové čisté plátno, které si malujeme dle svého.

Domeček jsme si nestavěli, koupili jsme již hotový a nebudu Vám nalhávat, že je tu všechno dokonalé. Je tu spousta chyb. Ty ale nejsou fatální, spíš  takové kosmetické vady vzniklé tím, že ne všichni, co se na jeho stavbě podíleli, byli holt šikovní. Ale i přesto je to pro nás ráj. Život totiž přináší různé situace a my prostě zjistili, že tam, kde jsme žili, už žít nemůžeme. Sháněli jsme bydlení poměrně narychlo, nechtěli jsme měnit město, protože to naše máme rádi, ale je fakt, že zrovna nepřetéká nemovitostmi k mání. Takže náš domeček je takový malý zázrak, který se prostě objevil v pravou chvíli. Takový neuvěřitelný přístav naděje a doteď vlastně nemůžu uvěřit tomu, jak pěkně se věci vyřešili a jaké štěstí jsme tu i přes všechny ty nedokonalosti našli.

Pro nás je to poprvé, kdy si bydlení zařizujeme od píky. Obvykle jsme se přizpůsobovali něčemu, co už bylo dané,  takže si asi umíte představit, jak moc si to užívám. Mám svou vysněnou kuchyň, svůj vysněný kávový koutek, máme zádveří, po kterém jsem vždycky toužila, děti mají své vysněné pokojíčky, mám obří skříně, kam se mi vejde všechno oblečení, máme sprchový kout, který nám vždy chyběl ( i když je fakt, že po poležení v horké vaně se mi asi bude občas stýskat), do ložnice se mi vešel i stoleček připravený na mé občasné šicí hrátky, máme technickou místnost, kam se schová pračka i sušička, nemáme sice velkou zahradu, ale terásku, která domu přiléhá, bychom si chtěli vymazlit a udělat z ní útulné místo na posezení s kávičkou či nějakou tu menší grilovačku.

Stěhování jsme měli v plánu na podzim, ale jak to tak s domy a jejich dostavbou bývá, věci se táhly a termíny se prodlužovaly. Covid také nepomohl. Když jsme podepisovali kupní smlouvu, ani ve snu by mě nenapadlo, že tu poprvé budeme nocovat až 22.prosince, tedy 2 dny před Vánoci. A toho 22. prosince, to tu opravdu vánočně nevypadalo, ostatně fotečka níže byla pořízena pár dní před zmíněným 22. prosincem.

Přes 300 balíků z Ikei a cca 20 dalších z Jysku Vám na vánoční atmosféře nepřidá. Ze starého domu jsme si s sebou brali jen gauč a spotřebiče, takže žádné velké stěhování, ale za to pořádná dávka montování. Byly to všechno samozřejmě krásné vánoční dárečky, jen škoda, že už to nedodávají smontované :-)

Zatím co ostatní dopékali poslední kousky cukroví a dobalovali poslední dárečky my měli všude krabice, lednici v obýváků, kuchyň se domontovávala, postele jsme neměli, umyvadlo v koupelně nám přidělali až teď v únoru, dveře nemáme stále, ale máme naštěstí spoustu úžasných kamarádů, kteří  nám neskutečně pomohli. Když jsem v předvánočním shonu naběhla partička šikovných chlapů s kufříkem nářadí a třeba Barče a Štěpovi smontovali celé pokojíky, zatímco my s Jírou jsme se prali s kuchyní, měla jsem skoro slzy dojetí v očích. Tímto ještě jednou děkuji všem, kteří nám pomáhali a díky kterým jsme mohli strávit Vánoce už v poměrně útulném prostředí. Přeci jen máme dvě malé děti a nechtěli jsme, aby byly Vánoce stěhováním nějak extra narušené…

Povedlo se, Vánoce to teda byly zaručeně nejhektičtější, ale taky asi nejkrásnější. Přeci jen nový domov jen tak Ježíšek každoročně nenaděluje.

Dnes Vás k nám nechám trochu nakouknout. Jen tak zlehka, pro představu. Časem bych byla ráda, kdyby články o bydlení byly součástí blogu, jako tomu vždy bylo...

Původně jsem myslela, že vše nafotím, až to bude kompletní, tedy všechny skřínky v kuchyni (ano, stále ještě čekáme na nějaké komponenty, Covid v tomhle směru Ikeu poměrně zasáhl, spousta věcí není dlouhodobě skladem), dveře, záclony, obrázky, zrcadla, schody... Ale zabydlování je proces, někdy dlouhodobější, takže to byste se asi nedočkali nikdy...

👇 Tak pojďte dál  👇

Vaše Lady Tattooch ❤