Vodácká rychlovka a dobrodružství

Dnes Vám píši příjemně znavená, 
neb máme za sebou vodácký víkend, a to je vždy trochu náročné.
S našimi dětmi obzvlášť...
Štěpa obstaral teploty (to už je klasika) a Barča rozbitou hlavu.

Bohužel ale ne tu svojí...
"Bohužel" zní možná divně, nikdo nechce vidět své dítě zraněné, 
ale věřte mi, daleko horší je vidět zraněné cizí dítě, 
které je zraněné díky Vašemu dítěti...

Barča je prostě lepidlo na průšvihy 
a když děti hází do vody kameny, 
tak právě ona bude ta, 
která omylem a neúmyslně trefí místo hladiny něčí hlavu...

Bylo to první den kempování, navíc už po 8. večer a já byla v té chvíli asi jediný střízlivý člověk v kempu, 
takže odvoz do nemocnice, který byl bohužel potřeba, byl na mě
(no ale aspoň něčím jsem mohla být užitečná)...

Měla jsem v plánu opíkačku, uložení dětí a následné příjemné posezení u ohně a pění táborových písní s naší vodáckou partou.
Místo toho jsem doprovázela cizího kluka 
a jeho tatínka na rentgen a šití.
Bylo mi tak strašně trapně a tak hrozně mě mrzelo, 
že jim Barča zkazila super víkend, který měli před sebou, 
jelikož mu po šití lékaři vodu jet zakázali, 
aby se mu to nenamočilo a nedošlo k infekci...

No co Vám budu povídat...
Omluvila jsem se jim snad 100x,
ale vinu budu asi cítit ještě hodně dlouho.

V pátek ráno, když jsem ještě neměla ani tucha, 
že nám to Barča takhle okoření, 
jsem si mezi balením věcí spíchla tuhle vodáckou rychlovku.

Po nějakém batůžku jsem toužila už dlouho.
Jasně, na vodu by to chtělo něco s námořnickým motivem, 
ale doma bohužel nic nemám a navíc jsem chtěla nějakou klasiku,
kterou posléze užiji ke všemu.
Což se myslím s kombinací černé koženky 
a černobílého cik-caku povedlo :-)

Vodáckou fotku mám jen jednu, 

a i to byla jen taková rychlá mobilovka.

Foťák jsem s sebou nebrala 

(na loď bych se s ním neodvážila a vedro v autě by nemusel ve zdraví přežít...)

a mobil se po pátečním drama večeru vybil.

O jeho znovu nabití jsem se ani nepokoušela,

není od věci se na chvíli odstřihnout od všech sociálních sítí 

a kontaktu se světem...

Navzdory všem peripetiím to byl vydařený víkend 

plný příjemných zážitků.

Nakonec vodu sjížděl i ten zašívaný klučík.

Přeci jen polovyschlá Sázava, a ještě ke všemu na raftu, 

není nic moc nebezpečného a namočení hlavy je téměř vyloučené.

Takže jeho tatínek sebral odvahu 

a malého hrdinu o zážitky neošidil.

Měla jsem aspoň o trošičku menší výčitky...

Vaše Lady Tattooch