Dámská jízda v Kr(a)konoších

Asi jste zaznamenali, že byla teď na blogu trochu pauza.

Bylo to poměrně hektickým začátkem našich letošních prázdnin.

Hned první víkend jsme s Baru sjížděli Sázavu.

Bylo to jedním slovem FAMÓZNÍ a už se těšíme, až Štěpánek povyroste a poplujeme pěkně kompletně všichni čtyři. 

Bohužel jsem s sebou z praktických důvodů neměla foťák, tak fotodokumentace chybí :-(

Dnes chci ale psát o naší druhé dovolené, která připadla hned na následující víkend.

Už potřetí jsme s perfektní partou vyrazili do Krkonoš (dle Barči do Krakonoš).

ALE...

...Štěpánek měl opět svoje "horečkování" (na vysvětlenou pro nezasvěcené se mu téměř každý měsíc vrací na cca 4 dny horečky - čtyřicítky -  a má nějaký zánět v těle, takže musí většinou brát antibiotika. Je to už na palici, jsme momentálně v procesu pátrání po příčině - pár vyšetření už máme za sebou, pár před sebou a všichni doufáme, že se ložisko, které mu tohle všechno způsobuje, brzy najde a bude klid...)

Takže původní plány na rodinnou dovolenu padly.

Museli jsme se rozdělit.

Tatínek zůstal doma se Štěpou a vyrazila jsem jen já s Baru.

Loučení teda nebylo zrovna jednoduché.

Samozřejmě jsem to obulela :-(

Zatnula jsem ale zuby, řekla si, že kluci to doma určitě zvládnou a rozhodla se, že si to s Baru prostě užijeme!

A povedlo se!!!

Už druhým rokem se na pár dní stala naším krkonoškým domovem Modrokamenná bouda (KLIK).

Horská chata, která se nachází na okraji paseky uprostřed lesního porostu, necelé 2 kilometry od centra Janských Lázní, přímo pod skalním útvarem Modré kameny ve výšce 787 m.n.m. 

A proč MODRÉ kameny? 

No přeci kvůli borůvkám, kterých je tu všude spooooousta!

Hojně je také využívá místní kuchař.

Jejich borůvkové knedlíky, borůvkový koláč nebo palačinka plněná borůvkami...

Vše ještě nazdobeno pořádnou dávkou PRAVÉ šlehačky!

No božské!!!

A nejen v dezertech vynikala kuchyně na Modrokamenné boudě.

Pokud někdy budete v její blízkosti, určitě se tam stavte na oběd - nebudete litovat, to mi věřte!

Byla nás pěkná banda!

Spousta dospěláků a téměř 15 dětí.

Ty starší jsme téměř neviděli, protože zázemí Modrokamenné nabízí spoustu vyžití pro děti.

Trampolína, skluzavky, houpačky, ruské kuželky, hřiště na tenis, nohejbal atd...

Ale hlavně - vééééliká louka a les, ve kterém se vařila Krakonošova polévka, nebo vznikaly třeba tyhle skřítkovské domečky.

Takže ač mi půlka srdce zůstala doma, užily jsme si to s Baru myslím naplno a nebylo vůbec od věci, že jsme měly pár dí jen pro sebe.

Hlavně Barborka nemusela bojovat o mou pozornost s někým dalším...

No kdo má dvě a více dětiček asi ví, o čem mluvím...

Chatu už máme zamluvenou i na příští rok, kde už budeme, DOUFÁM, v plné sestavě :-)

Postupně teď budu přidávat články o tom, kde všude jsme v Krkonoších výletovaly.

Jednak je blog takový můj "Deníček našeho života", tak si to za pár let sama ráda přečtu, a jednak by to mohlo posloužit jako typy na výlety lidem, kteří se letos také chystají do našich nejvyšších hor :-)

Podělím se s Vámi třeba, jak jsme zdolaly Černou horu na koloběžkách, jak jsme se vydrápaly na Sněžku, jak jsme si to svištěly na bobech, co skrývá Čertí stezka, co odemykal záhadný klíč, atd, atd...

Vaše Lady Tattooch